Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Nizozemsko stále častěji čelí hybridním útokům z Ruska, jejichž cílem je narušit a oslabit tamní společnost. Upozorňuje na to nizozemská Vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba (MIVD) ve výroční zprávě.
„Zaznamenáváme rostoucí brutalitu Ruska,“ upozorňují holandští zpravodajci na svém webu. MIVD zjistila několik ruských akcí v Nizozemsku. Například v roce 2024 provedla ruská hackerská skupina kybernetický sabotážní útok, při kterém zasáhla tamní digitální operační systém veřejného zařízení. Pokud je známo, jednalo se o první sabotážní útok v Nizozemsku, který však neměl za následek žádné škody.
Ruské letectvo zasáhlo v úterý odpoledne areál nemocnice ve městě Cherson, píšou ukrajinská média. Podle Oleksandra Prokudina, náčelníka vojenské správy Chersonské oblasti, Rusko útočilo drony a zranilo šest lidí.
Chersonská městská vojenská správa oznámila, že zranění jsou čtyři zaměstnanci pohřební služby a dvě osoby ze zdravotnického personálu chersonské nemocnice. Všichni zranění utrpěli především zranění způsobená výbuchem a střepinami.
Ruské jednotky zaútočily 22. dubna odpoledne na město Záporoží, kde zabily jednu osobu a zranily další, včetně dětí. Poškodily taky výškovou budovu a zapálily auta, informují ukrajinská média.
„V důsledku ruského útoku na Záporožskou oblast vypukl v jedné ze čtvrtí města Záporoží požár. Těžce zraněna byla 69letá žena. Lékaři se ji snažili resuscitovat, ale život se ji nepodařilo zachránit,“ napsal na telegramu Náčelník vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko zaútočilo dvěma opticky naváděnými střelami KAB.
Později Fedorov informoval, že při ruském útoku byly zraněny dvě děti. Čtrnáctiletý chlapec je v kritickém stavu a čtyřletý chlapec je ve středně těžkém stavu.
Odpoledne Fedorov na Telegramu počet zraněných aktualizoval. Uvedl, že počet zraněných se zvýšil na 22 a přibudlo jedno dítě. Všechny jsou podle něj hospitalizovány ve středně těžkém stavu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.