Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou z tohoto týdne uvedl, že Moskva je údajně nadále otevřena nalezení mírového řešení. Řekl o tom v pondělí novinářům, informuje agentura Ukrinform s odvoláním na Reuters.
„Nechci se k tomu nyní vyjadřovat, zejména pokud jde o časový rámec. Prezident Putin a ruská strana jsou nadále otevřeni nalezení mírového řešení. Pokračujeme ve spolupráci s americkou stranou a samozřejmě doufáme, že tato práce přinese výsledky,“ řekl Peskov.
Dodal, že „práce na nalezení mírového urovnání nemůže a neměla by probíhat na veřejnosti“. Kremelský mluvčí rovněž uvedl, že postoj administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyloučení členství Ukrajiny v NATO „Moskvu uspokojuje".
Američtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O konání schůzky již dříve informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, jež si nepřály být jmenovány.
Schůzky se podle agentury za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, kteří budou jednat s ministry zahraničí a poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a Ukrajiny.
Ukrajina se připravuje na jadernou hrozbu nákupem léků proti nemoci z ozáření. Israelská společnost Pluri uzavřela smlouvu s ukrajinskou krevní bankou na nákup 12 tisíc dávek přípravku PLX-R18, které by v případě potřeby mohly pomoct 6 tisícům lidí.
Lék zůstane uskladněn v krevní bance, odkud se bude v případě potřeby distribuovat.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.