Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Polský premiér Donald Tusk při dnešní vzpomínce na památku 20.000 polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku, připomněl ruský útok na ukrajinské město Sumy, kde dnes ruské rakety zabily více než tři desítky lidí a dalších osm desítek zranily. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza a varoval, že toto zlo ohrožuje i dnešní svobodné Polsko a Evropu.
„Nedokážeme o tom moudře mluvit, když vidíme, jak zlo poráží dobro. Kdy špatní lidé tasí zbraň a střílí do týlu nevinné. Dokonce ani nevíme, zda ty, co zahynuli, nazývat oběťmi Katyně, anebo hrdiny národní legendy,“ řekl Tusk. Zdůraznil současně, že dnes nelze mlčet. „Tamto zlo bylo poraženo a žijeme dnes v nezávislé, svrchované a svobodné vlasti, ale zlo, které bylo zdroje onoho zločinu, stále číhá kolem nás." A připomněl, že ruské rakety v ukrajinském městě Sumy zabily dnes desítky lidí.
Dvě ženy dnes zahynuly při ruském ostřelování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ženy byly podle něj na dvoře pětipodlažní budovy, když Kupjansk zasáhly střely vypálené z ruského raketometu.
Rusko neusiluje o mír, řídí ho vrazi, reagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých. Za neomluvitelný a barbarský označil útok během křesťanského svátku předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oba se vyjádřili na sociální síti X.
Lipavský napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které odporný útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.
„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl Výborný k raketovému útoku, který si vyžádal nejméně 30 mrtvých a víc než 80 zraněných včetně dětí. „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.