Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Na konferenci svazu průmyslu dostal Vladimir Putin dotaz na jeho nadcházející telefonát s Donaldem Trumpem - jeho mluvčí Dmitrij Peskov zmínil načasování cca mezi 16. a 18. hodinou moskevského času (14-16 středoevropského. „Neposlouchejte ho,“ pronesl Putin asi žertem, když se ho moderátor ptal, zda se kvůli jeho dlouhé účasti na konferenci telefonát nezpozdí.
Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.
„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu.
Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.
„Prezident Pavel velmi brzy navštíví Kyjev a setká se s naším prezidentem,“ uvedl dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Hlavy státu podle něj proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.
Kamyšin na celodenní konferenci na Hradě poděkoval za podporu při více než tři roky trvající ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Zmínil, že Ukrajina za tu dobu dokázala prakticky „od nuly a za rachotu zbraní“ vybudovat svůj obranný průmysl. „Náklady války jsou tisíce zabitých a zraněných, miliony dočasně přesídlených. Můžete se jim vyhnout, pokud máte dostatečně silné vedení. A já vím, že ho máte,“ uvedl.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.