Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru se stanicí ABC obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze snahy zmařit mírový proces s Ruskem. Zelenskyj podle Rubia otevřeně vyzval ke střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance při ostré výměně názorů v Oválné pracovně. Jediné, na čem záleží, je přimět Putina k jednání o ukončení války, prohlásil šéf americké diplomacie. Píší o tom deník The New York Times (NYT) a web Politico.
Ruská armáda v sobotu balistickou střelou Iskander-M zasáhla cvičiště ukrajinských ozbrojených sil v Dněpropetrovské oblasti. Dnes to podle ukrajinského servisu BBC potvrdil velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj. O útoku na výcvikový prostor u města Samar, které se do loňska jmenovalo Novomoskovsk, o víkendu informovali ukrajinští váleční zpravodajové a vojenští blogeři.
Evropa se musí více snažit, aby získala skutečný vliv na podobu mírové dohody, která by zastavila válku mezi Ukrajinou a Ruskem, a takový plán se zároveň neobejde bez podpory Spojených států. V komentářích po nedělním summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti v Londýně a po páteční roztržce v Bílém domě mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se na tom shodují zpravodajská média, jakou jsou The Guardian, CNN či server Politico. Konflikt na Ukrajině, který v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vojenskou invazí, je největším v Evropě od konce druhé světové války.
„Evropa vstupuje do klíčového týdne pro budoucnost své bezpečnosti – po summitu v Londýně, který přinesl spoustu slibů, ale jen málo konkrétních odpovědí,“ uvedl portál Politico. Dodal, že v Evropě pod vedením Francie a Británie vzniká takzvaná koalice ochotných (či zodpovědných), která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer již navrhli měsíční omezené příměří, které by zahrnovalo moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu, poté by následovala další fáze včetně mírové vojenské mise.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.