Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Diskuze na TV Prima se točila i kolem toho, že Česká republika není začleňována tolik, jak by se očekávalo, což kritizovala v pořadu Kateřina Konečná. „Potom, co jsme tady slyšeli, že jsme největším podporovatelem a lidé nás berou vážně, tak nyní tu máme politiky, jako je Robert Fico, který jezdí do Washigtonu,“ pronesla Konečná. Vadí jí i skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron nepozval ČR na krizový summit.
„Slyšíme výroky pana Vondry, pana poradce Koláře od pana prezidenta, pana prezidenta, nervozitu pana premiéra, kterého někde pozvou, někde ho nepozvou, pak se chová jako malý kluk, domáhá se,“ kritizovala Konečná.
A kritizuje, že ČR nesvolala Evropskou radu. „Co bych očekávala z české strany, je svolání Evropské rady, já bych očekávala, že se sejdeme a z úst české vlády jsem to neslyšela,“ konstatovala.
„My jsme silní a jsme země, která dlouhodobě pohled na válku formuje a formuje ji správně,“ reagoval Rakušan a připomněl, že politici nadále jednají a že souhlasí, že by se rada měla potkat. Dodal také, že silnou pozici mají minimálně na Ukrajině. Podle Rakušana jej absence pozvánky od Macrona nepřekvapuje, protože podle něj i on přemýšlí nad svou politikou. A česká strana začleněna byla, jen se nejednalo přímo o premiéra.
„Rusko je agresorem a žádná jednání nemohou přinést dobrý výsledek bez toho, koho se to týká,“ zdůraznil vicepremiér Vít Rakušan v pořadu Partie. Podle něj to vede akorát k destrukci. „Pokud Ukrajina není k takovým jednání přizvána, není se o čem bavit,“ dodal také Rakušan k jednání v Rijádu.
„Pan ministr je asi jediný, kdo ví, co vše se v Rijádu řešilo. Já si vůbec nemyslím, že to primárně bylo jen o Ukrajině, bylo to o geopolitických tématech,“ rýpla si Kateřina Konečná do Rakušana. „Nevím, co si řekli pánové v Rijádu. Na druhou stranu Trumpova administrativa řekla, že s Ukrajinou počítá, ale potřebovali si poprvé sednout k jednacímu stolu,“ dodala europoslankyně.
Následovala slovní roztržka o tom, zdali je vhodná paralela k Mnichovu. Podle Konečné tam podobnosti nejsou. „Mě to přijde šílené, ta paralela Mnichova, to je něco jiného, zopakujte si učivo ZŠ,“ čilila se na TV Prima.
Podle Rakušana není paralela opravdu přesná, ale jedno je podle něj jasné, a to je to, že ustupovat agresorovi není dobré a nepřivede zemi k trvalému míru.
V pořadu Partie na TV Prima debatovala s vicepremiérem europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ta oceňuje, že se po třech letech mluví konečně o míru. „Tři roky jsme v EU prostřednictvím kolegů a vlád slyšeli, že jednat nemůžeme, že musíme posílat více zbraní a peněz, dělat jen to, co si Ukrajinci přejí. Ale zapomněli jsme na to B, že pokud si nesedneme k jednacímu stolu, mír očekávat nemůžeme,“ myslí si.
Konečná považuje nynější situaci za politický pragmatismus. A považuje za smutné, kam se ubírá česká politika a vláda. „Mě by opravdu zajímalo a občany taky, protože se mě na to ptají, jaká je pozice české vlády?“ rýpla si Konečná do vlády, která podle ní jasně neříká své názory a vidí jen názory Petra Pavla, nebo Alexandra Vondry, ale vidí jen „nervózního Petra Fialu“.
Trumpovy výroky jsou podle ní očekávané. „Jsou standardním, řekněme marketingovým tahem. Z druhé strany se shodneme na tom, že Zelenskyj není ryzí demokrat. Je to člověk, co omezuje média, zavírá politické oponenty, rozhodně není ryzí demokrat, kterého bych si představovala ve vedení jakéhokoliv státu,“ dodala.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.