Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Středeční telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem přinesl pro ruského prezidenta Vladimira Putina stejně velký zlom ve válce proti Ukrajině jako kterákoli bitva, napsal dnes deník The New York Times (NYT). Jako úspěch pro Moskvu hodnotí vývoj také magazín The Atlantic, analýzy v americkém tisku se ale v tomto směru neshodují. Komentář listu The Washington Post (WP) uvádí, že v prohlášeních Washingtonu jsou i povzbudivé signály, deník The Wall Street Journal (WSJ) zase píše o Trumpově novém přístupu k vleklým konfliktům.
Americký prezident Donald Trump, který jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem „o Ukrajině bez Ukrajiny“, se chová stejně jako západní politici v Mnichově v roce 1938, kdy „nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnosu“, uvedl dnes francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann na sociální síti X. Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil podle stanice CNN i bývalý švédský premiér Carl Bildt.
„Došli jsme do toho bodu války, na který Putin čekal poté, co mu selhal jeho plán na rychlé dobytí Kyjeva. Nejde však o kolaps ukrajinské fronty, ale západní zadní fronty...Vracíme se do roku 1938. V Mnichově bylo Československo nabídnuto Hitlerovi bez představitelů této země. A teď - Trump jedná s Putinem...bez Ukrajiny a Evropy,“ uvedl Raphaël Glucksmann z frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D).
Spojené státy konečně skutečně ublížily Zelenskému, napsala dnes v komentáři ruská státní agentura RIA Novosti, podle které Trump jen jednoduše Zelenského informoval o přijatých rozhodnutích a o tom, že našel společnou řeč s ruským prezidentem. „Znamená to, že formulace ‚ani slovo o Ukrajině bez Ukrajiny', což byla posvátná kráva pro Zelenského, Evropskou unii a předchozí americkou vládu, už neexistuje. Navíc názor Kyjeva a Bruselu Trumpa vůbec nezajímá,“ usoudil komentář RIA Novosti.
Populární list Komsomolskaja pravda zašel podle AP ještě dál, když v komentáři napsal, že „Trump podepsal rozsudek smrti Zelenskému“ a celému ukrajinskému režimu. „Nastal čas, aby Moskva a Washington spolupracovaly nad nejdůležitějšími problémy světa. Oba prezidenti sdílejí přístup ke společným záležitostem, jejichž základem je zdravý rozum (...) Je to rekviem pro ‚Nic o Ukrajině bez Ukrajiny',“ usoudil komentátor, podle kterého se zhroutil mýtus o Rusku jako vyvrženci světové politiky.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.