Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Novým ředitelem Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ MV) je od začátku února Petr Pondělíček. Do čela organizace spravující síť azylových zařízení v ČR se dostal na základě výběrového řízení vypsaného resortem. Dosavadnímu ředitel Karlu Tomášovi na konci ledna vypršel mandát, informoval dnes Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Migrační, azylovou a integrační problematikou se Pondělíček zabývá přes 20 let. Stejně dlouho pracuje u SUZ MV, kde dosud vedl odbor práce s klienty. „Perfektně tak zná nejen problematiku a samotnou organizaci, ale má také širokou síť zahraničních kontaktů se spolupracujícími národními i mezinárodními institucemi,“ uvedl Rözler. Jmenovací listiny Pondělíčkovi předal vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání ministerstva Jan Paďourek.
Podle výroční zprávy přišlo v roce 2023 do azylových zařízení SUZ MV nově 1347 lidí, meziročně zhruba o 12 procent méně. Největší podíl nově příchozích tvořili žadatelé z Turecka, Uzbekistánu, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dnes odsoudil víkendové útoky proti důstojníkům z náborových středisek, kteří se snaží o doplnění sil armády bojující již téměř tři roky proti Rusku. Nábor a jeho metody ale mnohdy budí hněv mezi některými Ukrajinci. Incidenty, včetně smrtící střelby na důstojníka a exploze ve dvou náborových kancelářích, zvyšují tlak na již tak neklidnou celostátní kampaň za povolávání civilistů, zatímco nadšení pro vojenskou službu slábne, napsala agentura Reuters.
Syrskyj upozornil, že obrana státu není „v podmínkách totální války“ možná bez mobilizačních opatření, přičemž armáda podle něj dělá vše, aby zabránila porušování lidských práv, řešila problémy v práci náborových středisek a napravovala chyby. „Ale národní věc obrany Ukrajiny je nemožná bez národní podpory armády a bez respektu k vojenskému personálu,“ napsal.
Policie zatkla dva podezřelé poté, co byl v sobotu na benzince v Poltavské oblasti zastřelen důstojník z náborové kanceláře. Podle prokuratury jeden z podezřelých zastřelil důstojníka, aby umožnil uprchnout druhému muži, který byl povolán do armády. Týž den byl jeden člověk zabit a dalších šest zraněno při výbuchu v náborové kanceláři v Rivne. O den později utrpěl jeden člověk zranění při výbuchu v náborové kanceláři v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti.
Obrazem: Ukrajinští vojáci praporu Da Vinci Wolves trénují nedaleko frontové linie v ukrajinské Doněcké oblasti.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.