Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu. „Existují nevyvratitelné důkazy a výsledky objektivní kontroly, že nálet uskutečnilo ruské taktické letectvo," tvrdí generální štáb na sociální síti. Štáb stejně jako letectvo zveřejnil mapu s vyznačenou dráhou, kterou uletěla řízená letecká bomba, vypuštěná přibližně v 18:00 kyjevského času (17:00 SEČ), než zasáhla třípodlažní budovu bývalého internátu na Leninově ulici. V budově se nacházelo 86 civilistů z řad obyvatel města a také stanoviště ukrajinské policie se čtyřmi policisty.
Rusko podle ukrajinského letectva při sobotním útoku vyslalo proti Ukrajině celkem 165 dronů, raket a střel s plochou dráhou letu. Protivzdušná obrana sestřelila 56 ze 123 ruských dronů, dalších 61 se zřítilo bez způsobení škod. „Značná část" střel zásluhou obrany nezasáhla své cíle, uvedlo letectvo.
Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami internátní školu sloužící jako útočiště pro civilní osoby. V budově byly desítky lidí, čtyři osoby zemřely a další čtyři jsou ve vážném stavu. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda.
Podle ukrajinské armády byly v budově „pouze civilní osoby - místní obyvatelé včetně žen a dětí" a Rusko si toho bylo vědomo. „Během odklízení sutin bylo zachráněno 84 civilistů, jimž byla poskytnuta lékařská pomoc a jejichž zdravotní stav je uspokojivý. Čtyři lidé jsou ve vážném stavu a čtyři lidé zemřeli," uvedla ukrajinská armáda.
Rusové tvrdí, že za útokem stojí ukrajinská armáda. Podobně v minulosti ruské úřady svalovaly odpovědnost například za sestřelení letu malajsijského civilního letadla s 298 lidmi na palubě v létě 2014 nad východní Ukrajinou na ukrajinská vojska, bojující s Ruskem podporovanými separatisty v tomto regionu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.