Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Slovenský premiér Fico upřednostňuje Moskvu před USA a partnery, kteří by mohli dodat plyn za komerčních podmínek, uvedl prezident Ukrajiny Zelenskyj.
„Prezident Trump před několika dny učinil rázné rozhodnutí, které může výrazně zvýšit export export amerického (zkapalněného plynu) LNG, zejména do Evropy. To je přesně to, co je potřeba pro bezpečnost a stabilitu - více energetických zdrojů od partnerů pro Evropu,“ napsal na telegramu Zelenskyj, který dále uvedl, že za americký LNG je třeba platit penězi, ale za ruský plyn penězi a také nezávislostí a suverenitou.
„Mnozí v Evropě tím už prošli a rozhodli se zachovat si svou nezávislost a suverenitu. Ale ne pan Fico. Volí Moskvu před Amerikou a dalšími partnery, kteří mohou jeho zemi zásobovat plynem za komerčních podmínek. Je to jeho chyba,“ dodal ukrajinský prezident.
„Každý jeho (Putinův) krok a všechny jeho cynické triky jsou zaměřeny na to, aby byla válka nekonečná,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti, kde obvinil ruského prezidenta, že dělá vše proto, aby mohl „pokračovat v zabíjení“ nebo dosáhl pauzy v bojích a mohl pokračovat v hybridních útocích a chystat novou invazi.
Evropská komise navrhla zavést cla na další zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska ve snaze omezit finanční zdroje ruského režimu vedoucího téměř tři roky válku proti Ukrajině. Cla zasáhnou 15 procent zemědělského dovozu z Ruska, který dosud nebyl podroben zvýšeným celním poplatkům. Exekutiva Evropské unie o tom informovala na svém webu. Aby návrh začal platit, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.
„Cílem návrhu je omezit závislost na dovozu z Ruska a Běloruska,“ uvedla komise. Zvláště dovoz hnojiv podle Bruselu představuje riziko spojené s možným ruským nátlakem, který by mohl ohrozit potravinovou bezpečnost EU.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.