Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Za jediný den 1340 mrtvých! Tvrdí to ukrajinská obrana s tím, že se jedná o okupanty. Od počátku války v únoru 2022 až do dnešního dne zemřelo podle tvrzení ukrajinské strany celkem 817 160 okupantů. Také bylo zničeno 9803 nepřátelských tanků, 369 letadel a také například 22 579 dronů.
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády. Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.