Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajinská obrana v noci na dnešek sestřelila 61 ze 103 dronů, kterými na Ukrajinu zaútočili Rusové, uvedly podle agentury Reuters vzdušné síly bránící se země. Rusko nad svým územím sestřelilo stejný počet ukrajinských dronů, napsal web stanice BBC s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Na žádné straně nebyly hlášeny oběti.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že 42 ruských dronů se ztratilo, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje.
Rusko oznámilo, že přes noc zneškodnilo útočné bezpilotní letouny nad pěti ruskými regiony. Nad Rostovskou oblastí sestřelilo 37 dronů, nad Brjanskou 20, další dva nad Voroněžskou oblastí a po jednom nad Belgorodskou a Orelskou oblastí.
Fronta nyní dělí východoukrajinské město Toreck na polovinu, ruská a ukrajinská armáda tam spolu tvrdě bojují o každý dům. Rusko ve městě používá taktiku spálené země ve snaze zničit tamní infrastrukturu a zničit pozice ukrajinské armády, napsal dnes zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z ukrajinských velitelů.
Toreck je v Doněcké oblasti pro ukrajinské síly jedním z významných obranných bodů, o jeho obsazení se ruská strana intenzivně pokouší už od podzimu loňského roku. K městu se Rusové dostali v říjnu.
Rusko podle velitele, kterého nyní citovala Ukrajinská pravda, neustává v útočných operacích za použití dronů, čtyřkolek, motocyklů a značného množství munice. „Používají zde hodně prostředků, zejména útočných bezpilotních letounů. Nepřítel jimi páchá velké škody,“ uvedl.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se dnes setkala s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem v jeho rezidenci Mar-a-Lago v Palm Beach. Informuje o tom agentura Reuters. "Je to velmi vzrušující. Jsem tu s fantastickou ženou, italskou premiérkou," řekl Trump podle médií v Mar-a-Lago. "Opravdu vzala Evropu útokem," prohlásil.
Ačkoli nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti z jejich setkání, podle italských médií Meloniová plánovala s Trumpem hovořit o ruské válce na Ukrajině, obchodních otázkách, Blízkém východě a osudu italské novinářky Cecilie Saly zadržované v Teheránu. Kancelář italské premiérky odmítla obsah jednání blíže komentovat.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.