Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že invazní síly dobyly další dvě vesnice v oblasti Pokrovsku a Kurachove v Doněcké oblasti. Jde o Pustynku ležící asi deset kilometrů jižně od Pokrovsku. Ukrajinský projekt DeepState pokládaný za blízký ukrajinské armádě informoval, že do ruských rukou padla Novopustynka ležící ještě blíže Pokrovsku.
Ruská armáda podle Moskvy dobyla také také malou obec Suchi Jaly ležící na jihozápad od města Kurachove. DeepState uvedl, že Rusové dobyli Stari Terny ležící v bezprostřední blízkosti Kurachove. Podle ukrajinských analytiků padla také Illinka, kterou od Kurachove dělí vodní nádrž. Agentura AFP píše, že v blízkosti tohoto města se nachází významné naleziště lithia.
Tvrdé boje v této části fronty potvrzuje i ukrajinský generální štáb, který dnes ráno uvedl, že za čtvrtek se ukrajinská a ruská armáda střetla celkem 188krát. „V kurachovském úseku obrana odrazila 50 útoků,“ informoval. Na pokrovském úseku fronty podle něho nepřátelská vojska podnikla 40 útoků.
Moskva nechce válku se Spojenými státy, ale použije veškeré prostředky na obranu svých zájmů a nepřipustí porážku Ruska ve válce proti Ukrajině. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru poskytnutém bývalému moderátorovi americké televize Fox News Tuckerovi Carlsonovi. Ten už letos v únoru publikoval rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po kterém mu řada médií vytkla nedostatečný odstup a kritičnost vůči vyjádřením hlavy ruského státu.
„Poselství, které jsme chtěli vyslat vyzkoušením hypersonického zbraňového systému v reálné akci, zní, že budeme připraveni udělat cokoliv, abychom bránili naše legitimní zájmy,“ řekl Lavrov v narážce listopadové odpálení rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro. „Spojené státy a spojenci USA, kteří také poskytují zbraně dlouhého doletu kyjevskému režimu, musí pochopit, že bychom byli připraveni použít jakékoli prostředky, abychom jim nedovolili uspět v tom, co nazývají strategickou porážkou Ruska,“ zdůraznil.
Ruské devizové rezervy, které se po desetiletí vytvářely z přebytků příjmů v oblasti nerostných surovin, se blíží vyčerpání, uvedl deník The Moscow Times. Před invazí Ruska na Ukrajinu držel Fond národního blahobytu (FNB) likvidní aktiva v hodnotě přibližně 140 miliard dolarů. Za tři roky války se tento finanční polštář zmenšil na téměř třetinu své původní velikosti. Podle ruského ministerstva financí klesla k 1. prosinci likvidní aktiva FNB na 53,8 miliardy dolarů.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.