Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech jsou slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura, informují podle agentur místní představitelé. Rusko naproti tomu hlásí útok ukrajinských dronů na Krasnodarský kraj, při němž byl zraněn jeden člověk.
Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal využívat střely dodávané Spojenými státy a Británií k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.
Vilnius prodloužil ukrajinským uprchlíkům bezplatné cestování v městské hromadné dopravě o další rok. Zastupitelé v hlavním městě Litvy přijali toto rozhodnutí jednomyslně, oznámila litevská média.
Desítky tisíc Ukrajinců, kteří uprchli do pobaltské země před válkou rozpoutanou Ruskem, mohou zdarma cestovat veřejnou dopravou ve Vilniusu od března 2022, připomněla televize LRT na svém webu. Dodala, že obdobné rozhodnutí přijala i jiná velká litevská města.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Končící americký prezident Joe Biden chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, podle nichž bude dodávka obsahovat například protitankové systémy nebo střely Stinger. Biden se před odchodem z Bílého domu snaží co nejvíce vylepšit pozici Ukrajiny bránící se ruské invazi ve chvíli, kdy je postoj jeho nástupce Donalda Trumpa k podpoře Kyjeva nejistý.
Součástí připravované dodávky mají být také drony, nášlapné miny, které USA podle Reuters již delší dobu nevyvážely, či rakety do salvových raketometů HIMARS. Biden by mohl o balíku informovat Kongres již příští pondělí, uvedly zdroje Reuters. Připustily zároveň, že přesná hodnota dodávky či její obsah se ještě může změnit, než prezident rozhodnutí podepíše.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.