Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Rozsah území, kde se odehrává válečný konflikt, ve světě za poslední tři roky vzrostl o 65 procent, což odpovídá téměř dvojnásobku rozlohy Indie. Uvádí to zpráva londýnské analytické společnosti Verisk Maplecroft, která vyhodnocuje intenzitu konfliktů ve světě. Hlavními ohnisky bojů jsou nyní Ukrajina a Blízký východ, avšak největší nárůst zaznamenaly státy v Africe.
Ozbrojené boje, které v poslední době vypukly, mají dalekosáhlé dopady na obchod, ekonomický růst a na potravinovou bezpečnost, sdělil serveru The Guardian Hugo Brenan z Verisk Maplecroft. Ruská agrese na Ukrajině tak například narušila dodávky obilí do Afriky a na Blízký východ. Podobně ovlivňují potravinovou bezpečnost i jemenští povstalci Húsíové, kteří útočí na obchodní lodě v Rudém moři.
Severní Korea a Rusko se tento týden při jednáních na vysoké úrovni dohodly na rozšíření hospodářské spolupráce. Uvedla to dnes severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Podrobnosti dohody, kterou ve středu podepsali vysocí obchodní představitelé KLDR a ruská delegace vedená ruským ministrem přírodních zdrojů Alexandrem Kozlovem, ale podle agentury AP neuvedla. Ruská tisková agentura TASS v úterý uvedla, že představitelé se po předchozím kole rozhovorů dohodli na zvýšení počtu charterových letů na podporu cestovního ruchu.
Při nočním ruském útoku na Kryvyj Rih bylo zraněno 15 lidí. Devět lidí bylo hospitalizováno, včetně 24leté ženy a 17letého chlapce. Dalším obětem, včetně 32letého muže a 16letého chlapce, byla na místě poskytnuta lékařská pomoc, uvedl guvernér Serhij Lysak.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.