Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajinská armáda oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení. Informoval o tom server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja.
O ruském dobytí východoukrajinského Vuhledaru dříve hovořily neoficiální zdroje. Kontrolu nad městem považují obě strany za důležitou vzhledem k tomu, že leží na vyvýšeném místě a na křižovatce východní a jižní fronty, což mu dodává na významu, pokud jde o zásobování obou armád, napsala agentura Reuters. Obsazení Vuhledaru podle ní může ruským invazním silám otevřít cestu k postupu na další místa.
Rekordních 461 ukrajinských dětí ze sociálně slabých rodin a dětských domovů mohou obdarovat dárci v letošním ročníku Vánoční dárek pro Ukrajinu. Do svého humanitárního projektu tyto děti, které se ocitly v obtížné životní situaci, vybrali pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Dárci si je mohou vybrat z on-line databáze a připravit jim dárky přímo na míru, balíčky musí doručit do zapojených charit do 15. listopadu, informoval dnes ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil. Projekt má dlouhou tradici, letos jde o 16. ročník.
Děti pocházejí z ukrajinských měst Berežany, Bortnyky, Chmelnyckyj, Kolomyja, Lopatyn a Ternopil. „Děti pocházejí jak z místních komunit, tak z rodin přesídlených v důsledku válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Zastoupeny jsou děti zdravé, ale žijící v chudobě, i děti s vážnými zdravotními problémy nebo postižením, jako je autismus nebo mozková obrna,“ uvedl Navrátil.
Šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na platformě Telegram napsal, že ruské bezpilotní letouny zaútočily na Izmajilský okres, kde byla cílem Rusů přístavní a pohraniční infrastruktura. „Dva muži, řidiči nákladních automobilů, byli zraněni. Jeden z nich je občanem Turecka,“ uvedl Kiper.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.