Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Aktivita ruských továren v září poprvé po více než dvou letech klesla. Snížil se objem výroby, nové zakázky i zaměstnanost. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global.
Index nákupních manažerů (PMI) ruského zpracovatelského průmyslu klesl na 49,5 bodu ze srpnových 52,1 bodu. Poprvé od dubna 2022 se tak ocitl pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.
„Pokles výroby souvisel s utlumenými podmínkami poptávky a zpožděním dodávek od dodavatelů, což vedlo k nedostatku vstupů a brzdilo výrobu,“ uvedla společnost S&P Global.
Mezinárodní skupinu podvodníků, kteří z call center oslovovali lidi po celé Evropské unii, aby z nich podvodným způsobem vymámili peníze, odhalila ukrajinská a česká policie s podporou úřadu pro evropskou justiční spolupráci Eurojust. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinský úřad generálního prokurátora.
K odhalení a zdokumentování celé nelegální operace byla založena mezinárodní skupina vyšetřovatelů. Ta zjistila, že podvodný systém vytvořil loni ukrajinský státní příslušník, který do něj jako komplice přizval obyvatele z několika ukrajinských regionů i cizince, kteří hovořili česky i dalšími jazyky a z call centra oslovovali potenciální oběti.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Novým generálním tajemníkem NATO se dnes stane bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Ve funkci vystřídá Nora Jense Stoltenberga, který Severoatlantickou alianci vedl od roku 2014. Rutte je zkušeným politikem, o kterém se říká, že zvládá umění hledání kompromisů. Ve své zemi vládl 14 let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem.
Slavnostní ceremonie začne v sídle NATO v Bruselu v 09:00 položením věnců za účasti Stoltenberga i Rutteho. Následně se oba sejdou se zaměstnanci centrály NATO a chvíli před polednem by měl na samostatné tiskové konferenci vystoupit už nový generální tajemník aliance, která má v současné době 32 členů.
Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte se zaměří na Stoltenbergovy priority. Tedy že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, naléhat na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu, a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.
Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev. Funkce se totiž ujímá uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Již na začátku listopadu se v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a často kritický.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.