Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Jednoho mrtvého a dvě desítky raněných si podle regionálních úřadů vyžádal ruský útok na Záporoží, ležící rovněž na jihovýchodě země. Jedna žena zahynula a další dva lidé utrpěli zranění při ruském náletu na obec Esmaň v Sumské oblasti, ležící na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Esmaň, kterou podle prokuratury zasáhly čtyři řízené bomby, se nachází nedaleko od hranic s Ruskem.
„Bylo zraněno dvanáctileté dítě. Lékařskou pomoc vyhledalo 21 lidí. Jeden muž zahynul na místě,“ napsal o předběžných důsledcích ruského útoku na Záporoží šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zásah poničil patnáctipodlažní obytný dům a poškodil 25 aut. Značné škody ruský útok napáchal také na soukromých domcích a dalších budovách v jedné ze čtvrtí města, poznamenal server BBC News s odvoláním na záchranáře. Záporoží zasáhlo šest bomb, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.
Ruská tajná služba FSB dnes při desítkách razií po celé zemi proti radikálním skupinám působícím na internetu zadržela 39 lidí. Podle Moskvy to jsou proukrajinští radikálové, kteří podněcovali děti a mladistvé k násilným činům proti vrstevníkům, učitelům či představitelům státu. O razii a zatýkání dnes informovaly ruské tiskové agentury.
FSB a ministerstvo vnitra „provedly v 78 regionech Ruské federace operativní pátrací a preventivní opatření proti 252 účastníkům destruktivních internetových komunit, včetně 156 nezletilých. V důsledku těchto opatření bylo zadrženo 39 radikálů ve věku od 14 do 35 let, stoupenců činnosti ukrajinských teroristických organizací zakázaných v Rusku,“ uvedla tajná služba.
Náklady na podporu Ukrajiny jsou podle nového generálního tajemníka NATO mnohem nižší, než by byly náklady v případě vítězství ruského prezidenta Vladimira Putina. Mark Rutte to prohlásil na své první tiskové konferenci poté, co se ujal funkce šéfa Severoatlantické aliance. Podpora Ukrajiny musí podle něj pokračovat, je to důležité i pro bezpečí celé Evropy.
„Byl jsem na Ukrajině několikrát a viděl jsem brutalitu ruského režimu a statečnost ukrajinského lidu. Podpora Ukrajiny je investicí i do naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Mark Rutte v sídle Severoatlantické aliance v Bruselu. Zdůraznil, že jeho cílem bude i nadále přibližovat Ukrajinu na cestě do NATO.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.