Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.
Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.
Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ).
Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.
Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.