Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Při dnešním ruském raketovém útoku na přístav Oděsa na jihu Ukrajiny byla poničena přístavní infrastruktura a civilní plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda. Na platformě Telegram to oznámil šéf regionální správy Oleh Kiper. Při útoku byli podle něj zraněni čtyři lidé.
„Trosky, které podle předběžného zjištění pocházejí ze střely Iskander-M, poničily přístavní a civilní infrastrukturu a také civilní loď plující pod vlajkou Antiguy,“ uvedl Kiper. Čtyřem zraněným civilistům byla podle něj poskytnuta veškerá potřebná pomoc.
Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško dnes přijel na návštěvu Budapešti, oznámil na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Muraško přijel na jednání rusko-maďarské komise pro hospodářskou spolupráci a rovněž na ekonomické fórum, uvedla agentura APA.
„Naším zájmem je další rozvoj maďarsko-ruské spolupráce v oblastech, které nejsou dotčeny sankcemi, jež zavedl Brusel,“ napsal Szijjártó, který je zodpovědný i za zahraniční obchod. Jednání se kvůli povodňové situaci v Budapešti konalo na fotbalovém stadionu Puskás.
„Mimochodem, s Ruskem obchoduje celá Evropa, jen se to snaží zatajovat,“ poznamenal maďarský ministr. Podle rakouské agentury APA si tím rýpnul do partnerů v EU.
Někteří politici v EU považují kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána za jednoho z nejbližších mezinárodních spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina.
Automobil vybavený technologiemi ke skenování historických a kulturních hmotných památek poskytne Česko Ukrajině. Jedná se o třetí část projektu Archa, jehož cílem je pomocí mobilních konzervačních a digitalizačních jednotek uchovat elektronické kopie kulturních artefaktů. Projekty jsou součástí programu Podpora ukrajinské kultury ministerstva kultury, do financování automobilů se zapojuje i soukromý sektor, Archu III financuje nadace Karel Komárek Family Foundation. První speciálně upravený vůz by se měl na Ukrajinu dostat ještě letos. Ministerstvo kultury to dnes uvedlo v tiskové zprávě.
Všechny tři projekty s hlavičkou Archa jsou podle ministerstva kultury unikátními a technologicky špičkovými projekty. „Jedná se ve válečném prostředí o mobilní a snadno 'přenosné' pracoviště s nejmodernější technikou pro konzervaci i digitalizaci,“ uvedlo ministerstvo.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.