Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Šťastná, nebo nešťastná náhoda? Pětičlenná rodina ve Lvově se ve středu vypravila z bytu, jenže zapomněli pití. Táta se pro láhev vrátil – a to mu zachránilo život. Ruská střela s plochou drahou letu zabila mámu i tři dívky na schodišti. Jaroslav (48) vyvázl se zraněními; v pátek svou rodinu doprovodil na posledním rozloučení. Ceý článek čtěte ZDE.
Vojenská správa v ukrajinském Charkově slíbila vyšetřování incidentu, při kterém měli vojáci hrubě napadnout civilistu a jeho společníka. Video ze rvačky začalo dnes kolovat na sociálních sítích. „Na videu je zachycen muž ve vojenské uniformě, který bije civilistu. Tisková služba armády uvedla, že k incidentu došlo 6. září v Charkově během práce pohotovostní skupiny. Podle služby občané hrubým způsobem odmítli předložit doklady k ověření a jeden z nich začal vojáka neslušně urážet,“ napsal server Ukrajinska pravda. Podle tohoto média byla důvodem roztržky patrně branná povinnost. Jeden z mužů měl totiž po ztotožnění civilní policií zamířit k odvodové komisi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za dnes oznámený balíček americké vojenské pomoci pro svou zemi. Jeho obsah podle něj posílí obranu Ukrajiny, především protivzdušnou obranu, dělostřelectvo a jednotky s obrněnými vozidly. „Jsem vděčný americkému prezidentovi Josephu Bidenovi, oběma stranám v Kongresu a americkému lidu za dnes oznámený balíček bezpečnostní pomoci. Přichází v den, kdy jsme se sešli v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny v Ramsteinu k důležitým diskusím s našimi partnery a k rozhodným krokům na podporu našich mužů a žen na frontě,“ ocenil Zelenskyj.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.