Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Srbsko je spojencem Ruska a nikdy nezavede sankce proti Moskvě ani se nepřipojí k Severoatlantické alianci, ujistil dnes ruského prezidenta místopředseda srbské vlády Aleksandar Vulin. Vulin, který býval náčelníkem zpravodajské služby a který je na sankčním seznamu Spojených států, se s Vladimirem Putinem setkal na okraji hospodářského fóra ve Vladivostoku.
Vulinovy výroky odrážejí přetrvávající blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. Srbsko se odmítlo připojit k západním sankcím proti Rusku kvůli válce na Ukrajině, přestože odsoudilo agresi Moskvy. Prezident Aleksandar Vučić řekl, že uvalení sankcí není v národním zájmu Srbska.
„Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Vulin. „Srbsko v čele s Aleksandarem Vučičem se nikdy nestane členem NATO, nikdy neuvalí sankce na Ruskou federaci a nikdy nedovolí, aby bylo jeho území využíváno k jakýmkoli protiruským akcím. Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ prohlásil srbský politik, který je známý svými proruskými názory.
Nejméně tři mrtvé a pět raněných si dnes vyžádalo ostřelování okupovaného Doněcka. Ukrajinská děla zasáhla tržiště, uvedl na sociální síti Ruskem dosazený náčelník okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin. Dodal, že na jiném místě výbuch nálože shozené z dronu zranil dvacetiletou dívku.
Ukrajinka, kterou loni podle obžaloby zbil v Plasích muž od kolotočů, dnes u soudu v Plzni řekla, že si pamatuje dvě rány, pak omdlela. Uvedla, že útočník ji uhodil uhodil pěstí a jednou loktem, víc si nepamatuje a probrala se až v nemocnici. Z napadení dvou Ukrajinek je obžalovaný devětačtyřicetiletý majitel pouťových atrakcí Zdeněk Holzknecht. Státní zástupkyně ho obžalovala z ublížení na zdraví, z výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozí mu až pětileté vězení. Muž vinu odmítá.
Čtyřiatřicetiletá žena loňský incident z pouti v Plasích na severním Plzeňsku popisovala v nepřítomnosti obžalovaného. Uvedla, že se ho dodnes bojí. Vysvětlovala i rozpory ve svých výpovědích.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.