Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý ráno zasahovali ve firmě Ferrit ve Frýdku-Místku. Výrobce důlní techniky a jeho vedení jsou podezřelí z obcházení protiruských sankcí. Informoval o tom dnes Deník N.
„V úterý jsme prováděli úkony trestního řízení. Ale vzhledem k probíhajícím úkonům není možné v tuto chvíli sdělit více informací,“ uvedla mluvčí NCOZ Barbora Kudláčková. Deník uvedl, že kriminalisté ve firmě zabavovali telefony jejího vedení a celý den stahovali data z jejích serverů a e-mailovou komunikaci. „Vedení firmy je podezřelé, že poslední dva roky dodává své embargované stroje do Ruska,“ řekl Deníku N zdroj blízký případu.
Firma měla posílat své stroje a součástky do Ruska hlavně přes Turecko a Kazachstán. Deník N informoval, že vyšetřovatelé si vzali k výslechu část vedení společnosti, které se ale k podezřením nechce vyjadřovat.
V radiací zamořené uzavřené zóně okolo ukrajinské Černobylské jaderné elektrárny propukl lesní požár. Napsala to dnes agentura DPA s odkazem na Ruslana Kravčenka, šéfa správy Kyjevské oblasti, podle kterého je radioaktivita v mezích normy. Na místě bylo nasazeno přes 200 hasičů včetně padesátky vojáků a oheň se podařilo dostat pod kontrolu.
Plameny zasáhly plochu přibližně 20 hektarů, uvedl Kravčenko. Vzhledem k požáru porostu v zóně kolem odstavené elektrárny a požárům v rašeliništích v Brovarech nedaleko Kyjeva úřady doporučily obyvatelům, aby neotvírali okna, a omezit pohyb venku.
Zatím není jasné, co požár způsobilo. Kvůli vysokým letním teplotám a dlouhotrvajícímu suchu je v severoukrajinské Kyjevské oblasti zvýšené riziko požárů.
Spojené státy dnes plánují obvinit Rusko z kampaně, jejímž cílem je ovlivnit letošní volby pomocí on-line platforem a šířit dezinformace mezi americkými voliči. Informoval o tom server CNN s odkazem na šest zdrojů obeznámených s touto záležitostí, podle nichž bude hlavním předmětem oznámení televize RT.
Očekává se, že USA dnes učiní řadu kroků zaměřených na zmaření údajných snah Kremlu. Bílý dům tyto akce podle zdrojů veřejně odsoudí a ministerstvo spravedlnosti oznámí opatření orgánů činných v trestním řízení zaměřená na tajnou ruskou kampaň. Podle zdrojů je hlavním předmětem oznámení USA ruská státní mediální síť RT. Američtí představitelé považují tuto ruskou stanici za klíčovou součást kremelského propagandistického úsilí.
Dohromady by tyto kroky podle CNN byly dosud nejvýznamnější veřejnou reakcí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena na údajné ruské vlivové operace zaměřené na americké voliče. Poté, co USA minulý měsíc obvinily Írán z pokusu o hackerský útok na kampaň republikánského kandidáta Donalda Trumpa i demokratické kandidátky Kamaly Harrisové, jsou dnešní očekávané kroky připomínkou toho, že američtí představitelé nadále považují Rusko za významnou zahraniční vlivovou hrozbu pro listopadové volby, uvedly zdroje.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.