Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 115 válečných zajatcích, informovala dnes agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci, kteří byli součástí výměny, byli zajati ukrajinskou armádou v ruské Kurské oblasti. Jde o první takovou výměnu od 6. srpna, kdy ukrajinské jednotky do Kurské oblasti pronikly. Návrat ukrajinských zajatců potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty. Ukrajina, která už třetím rokem čelí ruské vojenské agresi, si s Moskvou vyměnila válečné zajatce více než padesátkrát.
⚡️Another 115 Ukrainian defenders returned home from Russian captivity
— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024
They are soldiers of the National Guard, the Armed Forces, the Navy and the State Border Guard Service. pic.twitter.com/1UpkABLJyg
Pět civilistů dnes zahynulo a pět utrpělo zranění při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP.
Na místo útoku v Kosťantynivce přijeli záchranáři a policie. „Znovu vás vyzývám, postarejte se o sebe a evakuujte se,“ napsal gubernátor Filaškin na síti Telegram, aniž poskytl o útoku další podrobnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákon, který zakazuje na Ukrajině činnost náboženských organizací spojených s Ruskem. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian. Ukrajina, která se již dva a půl roku brání ruské agresi, si dnes připomíná Den nezávislosti. Zelenskyj ve svém projevu uvedl, že nový zákon posílí nezávislost země. S poukazem na nedávný vpád ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti také podotkl, že válka se vrací na ruské území.
"Ukrajinští pravoslavní dnes podnikají krok, aby se osvobodili od démonů Moskvy," řekl ukrajinský prezident.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.