Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Sklad s pohonnými hmotami v Rostovské oblasti, kde ruští hasiči už šestým dnem bojují s požárem, se stal znovu terčem dronového útoku. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na telegramové kanály Shot, Baza nebo Astra. Při boji s ohněm, jenž vypukl ve skladu s pohonnými hmotami ve městě Proletarsk po útoku bezpilotních letounů 18. srpna, se podle ruských úřadů zranilo pět desítek hasičů.
Ukrajinské drony podle ruských telegramových kanálů na zařízení v Proletarsku zaútočily znovu dnes brzy ráno. Informace o zraněných po posledním útoku zatím nejsou. A z dostupných zpráv není zcela jasné, zda drony udeřily, nebo je sestřelila protivzdušná obrana. Baza píše o pádu dronu. Ruské úřady tento úder nekomentovaly.
V zařízení nadále zuří rozsáhlý požár, který vypukl po předchozím dronovém útoku. Oheň zachvátil téměř celý areál skladu s pohonnými hmotami, nedotčeny zůstávají nádrže s petrolejem, píše Meduza. Podle kanálu Shot se mohou Ukrajinci snažit požár rozšířit právě na ně.
Generální štáb ukrajinské armády o něco dříve oznámil, že útok na sklad s pohonnými hmotami v Proletarsku provedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR společně s armádou.
Ukrajinské námořnictvo dnes potvrdilo, že v ruském přístavu Kavkaz potopilo trajekt využívaný pro přepravu pohonných hmot a zbraní na okupovaný Krym.
„Byl zničen další nepochybně vojenský cíl,“ řekl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. „Sloužil k dodávkám pohonných hmot pro (ruské) invazní jednotky. Trajekt se potopil a tento přístav (Kavkaz) se nedá používat, dokud nebude trajekt odstraněn,“ uvedl také.
Podle Fjodora Babenkova, šéfa okresní správy v Těmrjuku, pod který spadá přístav Kavkaz, převážel trajekt 30 železničních cisteren s pohonnými hmotami.
Kavkaz patří mezi největší ruské přístavy v Černém moři.
O údajném úderu na Kurskou jadernou elektrárnu píše dnes ruská agentura TASS s odvoláním na zdroj v ruských bezpečnostních složkách, podle kterého Rusové zneškodnili bezpilotní letoun v blízkosti elektrárny. Kyjev se k obvinění nevyjádřil a podobná tvrzení stran konfliktu, který rozpoutalo Rusko v roce 2022, přičemž se za dramatických okolností zmocnilo i ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, nelze ihned nezávisle ověřit.
„V noci 22. srpna 2024 se kyjevský režim pokusil spáchat akt jaderného terorismu pomocí dronu kamikadze na atomovou elektrárnu nacházející se v Kurčatově v Kurské oblasti. Ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny ruskými prostředky elektronického boje,“ cituje TASS nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Agentura také píše, že vrak dronu byl nalezen nedaleko skladu vyhořelého jaderného paliva.
Z pokusu o útok na Kurskou jadernou elektrárnu obvinil Ukrajinu už o den dříve ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská invazní vojska v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi do sousední země. Šéf Kremlu neuvedl podrobnosti ani nepředložil důkazy na podporu svého tvrzení, podotkla agentura Reuters. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov Putinovi na zasedání ruských činitelů řekl, že situace v elektrárně je stabilní. Ruské ministerstvo obrany už minulý vinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu, což Kyjev popřel.
Putin ve čtvrtek dále uvedl, že Rusko o věci informovalo Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která slíbila místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.