Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
ISW s odvoláním na zdroje z obou bojujících stran píše, že postup ukrajinských sil v Kurské oblasti se výrazně zpomalil. Geolokované záběry podle analytiků potvrzují, že ukrajinské síly se nacházejí ve východní části vsi Žuravli deset kilometrů východně od Koreněva.
O den dříve ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení ukrajinského útoku u vsi Levšinka, která je o 17 kilometrů dále na sever a deset kilometrů jižně od sídla dalšího okresu, Lgova. Ukrajinci také mírně postoupili ve vsi Kamyšnoje asi 20 kilometrů jihovýchodně od města Sudža. Hned vedle se nachází obec Giri, od které byly podle ruských blogerů ukrajinské síly při svém výpadu odraženy.
Rusové podle družicových snímků budují zákopy a obrannou linii u Lgova, podél silnice, která vede z Rylska přes Lgov a Kurčatov do Kurska. Je to přibližně 17 kilometrů severně od míst, kde očití svědci potvrdili ukrajinskou přítomnost, a svědčí to o tom, že Rusové očekávají další ukrajinský postup, upozornil ISW.
Ruské úřady v noci na dnešek ohlásily evakuaci dalšího pohraničního okresu v Kurské oblasti, kde druhým týdnem útočí ukrajinské jednotky. V Gluškovském okrese, sousedícím s Ukrajinou, žilo před válkou podle médií necelých 20.000 lidí. „Regionální krizový štáb přijal rozhodnutí o povinné evakuaci celého Gluškovského okresu,“ napsal na sociální síti úřadující gubernátor Alexej Smirnov a požádal krajany, aby k situaci přistupovali s pochopením a řídili se pokyny bezpečnostních složek a místních úřadů.
Rozhodnutí o evakuaci celého okresu následovalo poté, co se dvě hodiny předtím úřady rozhodly evakuovat pouze pohraniční obec Gluškovo, napsal list Kommersant na svém webu. Gluškovský okres se během ukrajinské operace v Kurské oblasti ocitl v sevření ze tří stran: na západě a jihu je ukrajinská hranice a z východu se blíží ukrajinské jednotky, postupující ze Sudžského okresu přes Koreněvský okres, poznamenal server BBC News.
Italský soud ve středu zablokoval cestu na Ukrajinu zhruba 60 sirotků, jejichž okamžitý návrat požadovaly ukrajinské úřady. Podle soudu řada dětí dala najevo, že se do vlasti postižené válkou vrátit nechtějí a že požádají italské úřady o mezinárodní ochranu, píše italská tisková agentura ANSA. Soudní rozhodnutí umožňuje nezletilým Ukrajincům zůstat v Itálii na dobu neurčitou.
Sirotci byli evakuování do Itálie z města Berďansk krátce po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Podle původních plánů měly děti odcestovat zpět tento týden. Proti požadavku ukrajinských úřadů se ale postavily rodiny, které se staraly o sirotky, i italské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětského fondu OSN (Unicef).
Návrat zablokoval soud pro nezletilé v severoitalské Brescii. Italské úřady také poukazovaly na skutečnost, že část dětí, jež jsou ve věku od šesti do 16 let, se v Itálii léčí i se závažnými nemocemi. Nad ukrajinskou žádostí o okamžitý návrat sirotků vyjádřila italská strana údiv, neboť Kyjev podle ní nevysvětlil, proč děti musí naléhavě zpět do vlasti, napsala ANSA.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.