Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.

Čtyři lidé zahynuli a další byl zraněn při dnešním ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti, uvedl na platformě Telegram šéf správy regionu Vadym Filaškin.
Při ranním ostřelování podle Filaškina přišli o život pětašedesátiletá žena a o rok mladší muž v Antonivce, která se nachází nedaleko frontové linie. Další dva lidé zemřeli v obci Mychajlivka, tam zahynul pětapadesátiletý muž a o tři roky mladší žena.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev z rozsáhlé provokace v souvislosti se zprávami o průniku ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Ruské úřady od úterka informují o přítomnosti ukrajinských vojáků v Kurské oblasti a následných bojích u hranic mezi oběma zeměmi. „Kyjevský režim podnikl další rozsáhlou provokaci, vede nerozlišující palbu z různých druhů zbraní, včetně raketových, na civilní objekty,“ tvrdil na jednání s členy ruské vlády Putin.
Podle serveru Meduza dále uvedl, že bezprostředně po jednání s členy vlády bude mít schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými bude současnou situaci v Kurské oblasti řešit.

Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu silně zveličil ruský postup na Ukrajině od poloviny června, píše ve své analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Šojgu v úterý tvrdil, že Rusové za necelé dva měsíce obsadili 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. ISW ruské zisky odhaduje na přibližně 290 kilometrů čtverečních za toto období.
„Ruské vojenské velení opakovaně zveličuje ruské územní postupy na Ukrajině,“ poznamenali analytici Institutu pro studium války. Rusko se podle nich od poloviny června zmocnilo území o rozloze přibližně 290 kilometrů čtverečních. Pro srovnání rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních, rozloha Brna 230 kilometrů čtverečních.
Šojgu hovořil o polovině června s odkazem na tehdejší vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Kreml dále požaduje, aby se Ukrajina zavázala nevstoupit do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev návrhy odmítl. Šojgu podle agentury Reuters řekl, že čím déle bude Kyjev čekat, než začne s Ruskem vyjednávat o míru, tím tvrdším podmínkám bude čelit.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.