Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Prezident Petr Pavel na sociálních sítích zveřejnil fotografie z jednání v rámci summitu NATO. Hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem, soukromou schůzku měl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
NATO každým rokem silnější. 32 států na summitu dnes přijalo opatření, která učiní NATO ještě odolnější. Všichni členové Severoatlantické aliance odsouhlasili další podporu Ukrajiny, která zajistí dlouhodobou pomoc pro napadenou zemi a předvídatelný plán zásobování od členských… pic.twitter.com/SdHfKJNWbU
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 10, 2024
Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.
Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.