Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Podle serveru Ukrajinska pravda jsou škody na energetické infrastruktuře v Sumské oblasti, která se nachází na severovýchodě země u hranic s Ruskem. V regionu jsou hlášeny výpadky v dodávkách elektrického proudu. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho informuje o poškození energetického zařízení v Sumské oblasti. Ukrajinské úřady zatím v souvislosti s těmito útoky nehovoří o obětech nebo zraněných.
Ukrajina hlásí noční útoky bezpilotních letounů na své území. Ukrajinské letectvo dnes ráno informovalo o sestřelení 24 z celkových 27 ruských dronů. „Obráncům nebe se tuto noc podařilo zasáhnout 24 ‚šáhedů‘ v Dněpropetrovské, Poltavské, Záporožské, Chersonské, Charkovské, Doněcké, Sumské, Černihivské, Vinnycké, Kyjevské, Kirovohradské a Mykolajivské oblasti,“ uvedly ukrajinské vzdušné síly na platformě Telegram. Kde zaútočily zbylé tři drony typu Šáhed, letectvo neuvádí.
Nově zvolený britský premiér Keir Starmer slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že Londýn bude nadále podporovat Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Informovala o tom kancelář ministerského předsedy na svém webu. Zelenskyj na síti X napsal, že státníci spolu mimo jiné projednali přípravu stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.
Starmer se úřadu ujal v pátek poté, co jeho Labouristická strana zvítězila ve čtvrtečních parlamentních volbách. Zelenskyj byl jedním z prvních světových státníků, kteří novému premiérovi Británie pogratulovali. Později napsal, že se šéfem nové vlády hovořil v den jeho nástupu do úřadu, a vyjádřil vděčnost za příslib v pokračování podpory Londýna Kyjevu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.