Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Moskva čeká na odpověď Washingtonu na své návrhy ohledně výměny vězňů, prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru, který zveřejnila státní agentura TASS. Tyto návrhy přicházejí v době, kdy 26. června má začít soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, zadržovaným v Rusku už déle než rok, připomněla agentura AFP.
„Míč je na straně Spojených států a čekáme od nich odpověď na nápady, které jsme jim předložili,“ řekl diplomat. „Chápu, že určitě některé z nich se Američanům nezamlouvají, ale to je jejich problém. Pokládáme náš přístup za naprosto odůvodněný a zdravě vyvážený. Počítáme s tím, že právě takto k tomu (Američané) přistoupí,“ dodal bez dalších podrobností.
Soud v ruském Vladivostoku dnes poslal na tři roky a devět měsíců do trestanecké kolonie amerického vojáka obviněného z krádeže 10.000 rublů (asi 2610 korun) a vyhrožování zabitím. Má také nahradit škodu, kterou způsobil své ruské milence. Rozsudek není pravomocný a advokát Američana řekl, že se proti němu odvolá.
Gordon Black se během procesu částečně přiznal, píše agentura TASS. Podle vyšetřovatelů letos v květnu svoji přítelkyni chytil v pod krkem, což chápala jako reálné ohrožení života. Z peněženky jí ukradl 10.000 rublů, protože neměl vlastní peníze. Hotovost použil k uhrazení svých výdajů, včetně zaplacení hotelového pokoje, v němž ho zadrželi.
Washington opakovaně vyzývá své občany, aby do Ruska necestovali. Spojené státy obviňují Moskvu, že americké občany posílá do vězení proto, aby je následně mohla vyměnit za Rusy zadržované v USA.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 19 z 21 dronů, kterými na její území zaútočilo Rusko. Informoval o tom mluvčí ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podle úřadů úlomky z jednoho ze sestřelených dronů způsobily škody ve vsi Malechiv u Lvova.
Ve Lvovské oblasti protivzdušná obrana zneškodnila všech pět bezpilotních letounů nepřítele, uvedl Maksym Kozyckyj, šéf tohoto regionu u hranic s Polskem. Úlomky jednoho z nich zasáhly vícepodlažní dům v Malechivu na severním předměstí Lvova. Jeden člověk utrpěl zranění, zničeno bylo mnoho oken. Později byl nad touto obcí zneškodněn ještě jeden dron.
Další drony ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v Chersonské, Mykolajivské, Dněpropetrovské, Kirovohradské a Chmelnycké oblasti, uvedl mluvčí letectva.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.