Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Česko by v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Vláda dnes schválila návrh ministerstva vnitra, aby nová právní úprava neobsahovala konkrétní data a umožňovala každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Ekonomicky soběstační Ukrajinci by podle navrhované normy také mohli získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Ministerstvo vnitra o schválení informovalo v tiskové zprávě.
Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan v souvislosti se zjištěními deníku The Financial Times (FT) uvedl, že USA jsou si vědomy „hodnověrných zpráv“ o tom, že Rusko nabízí unesené děti z Ukrajiny na stránkách pro adopci. Tuto praxi označil za „opovrženíhodnou a otřesnou“.
Na ruského prezidenta Vladimira Putina a na kremelskou zmocněnkyni Lvovovou-Belovovou kvůli zavlékání dětí z okupované části Ukrajiny do Ruska loni v březnu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Kreml popírá, že by děti byly z Ruskem obsazených území uneseny.
Severoatlantická aliance převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu čelící ruské agresi. Potvrdil to dnes šéf NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenním zasedáním ministrů obrany NATO, které začne v Bruselu ve čtvrtek. Cílem je zabezpečit mechanismus vojenské pomoci v situaci, kdy o funkci prezidenta USA opět usiluje Donald Trump, který je vůči NATO skeptický, píše agentura Reuters.
„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg novinářům. „Je to klíčový prvek našeho balíčku pro Ukrajinu na washingtonském summitu, společně s dlouhodobými finančními závazky,“ dodal generální tajemník s poukazem na nadcházející červencový summit NATO ve Washingtonu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.