Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Výdaje ruského státu na natáčení filmů o válce a o globálním konfliktu se Západě vzrostly od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu o 350 procent oproti předválečnému stavu, upozornil ruský server Agenstvo. Po invazi fond kinematografie a ministerstvo kultury poskytly v uplynulých dvou letech celkem 4,7 miliardy rublů (asi 1,176 miliardy Kč) na snímky o válkách s ruskou či sovětskou účastí a o konfliktu se Západem.
V posledním předválečném roce 2021 výdaje na takové filmy činily jen 640 milionů rublů (asi 160 milionů Kč), píše portál s tím, že podrobnějších údajů se mu nepodařilo dopátrat.
Nejdražší z již natočených filmů pro stát byl snímek Vozduch (Vzduch) režiséra Alexeje Germana mladšího o sovětských letcích za druhé světové války, který měl premiéru letos v lednu. Film stál celkem 783 milionů rublů, z čehož stát přispěl sumou 405 milionů. Celkem utržil půl miliardy rublů, když na film se do kin přišlo podívat 1,5 milionu diváků.
Ruští sportovci mají zakázáno soutěžit na letních olympijských hrách pod vlajkou své země. A Rusko se rozhodlo obrátit svůj hněv proti olympiádě a jejímu letošnímu hostiteli, Paříži, napsal list The New York Times.
Ruští propagandisté vytvořili hodinový dokument, zfalšovali informace, a dokonce napodobili francouzské a americké zpravodajské agentury, aby vydali falešné varování vyzývající lidi, aby se hrám vyhnuli, zjistila společnost Microsoft.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Belgorodské oblasti přišel o život místní obyvatel poté, co do jeho auta narazil tank se zřejmě opilou posádkou, uvedl ruský zpravodajský server Meduza. Portál působící z lotyšského exilu se odvolal na místní novináře ze zpravodajského kanálu Pepel, který víkendovou nehodu zevrubně vylíčil.
K nehodě se nevyjádřily ruské federální úřady, ani gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Tank podle vyjel z pole na silnici mezi vesnicemi Krasivo a Golovčino a narazil do auta, ve kterém byla oběť nehody. Tankisté se pak pokusili z místa nehody uprchnout, zastavit se je podařilo až o tři kilometry dále, tvrdí Pepel. Místní obyvatelé novinářům řekli, že tank se proháněl i městečkem Grajvoron, kde „rozbíjel obrubníky“.
Obětí nehody se stal stal řidič kamionu, který se se svým vozem vracel domů. Vdova, která požádala o přijetí o gubernátora Gladkova, tvrdí, že nehodu zavinili opilí tankisté, ale neví, zda je policie vůbec vyšetřuje.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.