Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Severoukrajinský Charkov ve čtvrtek zažil nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze. Server The Kyiv Independent dnes píše, že trval více než 16 a půl hodiny, úřady ho odvolaly teprve dnes kolem 01:00 místního času (kolem půlnoci SELČ).
Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov během čtvrtka na svém telegramovém účtu průběžně informoval o útocích na město. Odpoledne psal o tom, že byla zasažena výšková obytná budova v centru Charkova, poškozeno bylo její desáté patro. Hořet začaly garáže u tohoto domu. Zranění utrpělo jedenáct lidí, mezi nimi jedno osmileté dítě.
Nad Novorossijskem sestřelila protivzdušná obrana podle Moskvy deset dronů. Nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a zraněných, oznámil gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev. Drony podle něj útočily na civilní objekty a padající trosky místy způsobily požáry, napsala agentura Interfax.
Protivzdušná obrana během noci zničila 102 dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podle něj ruští vojáci sestřelili 51 dronů nad Krymem, 44 dronů nad Krasnodarským krajem, šest nad Belgorodskou oblastí a jeden dron nad Kurskou oblasti. Letectvo a hlídkové lodě ruského námořnictva během noci zničily šest bezposádkových plavidel v Černém moři, dodalo ministerstvo.
Obyvatelé Novorossijska hlásili přinejmenším 19 výbuchů. Terčem náletu mohl být přístav a sklady s ropou, poznamenala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dobré ráno. Ruská obrana Sevastopolu na anektovaném Krymu čelila rozsáhlému útok vzdušných a námořních dronů, tedy bezpilotních letadel a bezposádkových plavidel. Oznámil to podle tiskových agentur ruský gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. Náletu dronů podle agentury Interfax čelilo i ruské přístavní město Novorossijsk, které je další základnou ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky.
„Síly protivzdušné obrany, flotily a uskupení vojsk obrany Krymu v různých částech Sevastopolu pokračují v ničení bezpilotních letounů a také bezposádkových člunů,“ uvedl gubernátor podle agentury TASS. Později na sociální síti poděkoval vojákům za to, že se jim rozsáhlý útok podařilo odrazit. „Zničeny byly desítky bezpilotních letounů a více než pět bezposádkových člunů,“ tvrdil a dodal,že útok si podle záchranářů nevyžádal žádné zraněné.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.