Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dnes obvinil ruské invazní síly ze zadržování a zabíjení civilistů ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, o které v posledních dnech svádějí boje ukrajinští a ruští vojáci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se k tomu Moskva zatím nevyjádřila.
„V severní části Vovčansku, kde se bojuje, berou ruští vojáci civilisty do zajetí,“ napsal na platformě Telegram ukrajinský ministr. Rusové podle něj nedovolili místním obyvatelům evakuovat se a nahánějí je do sklepů. „Je známo o prvním střílení civilistů ruskými vojáky,“ uvedl dále Klymenko.
Situace v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny je k dnešnímu dni obecně pod kontrolou, ale zůstává extrémně složitá, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se podle svého sdělení na platformě Telegram vypravil do Charkova, kde jednal s veliteli ukrajinské armády. Ta podle hlavy státu posiluje své jednotky v regionu a ruské invazní armádě způsobuje citelné ztráty.
Ukrajinský generální štáb ve své dopolední operační svodce uvedl, že jeho vojáci zmařili plány ruských invazních sil vklínit se co nejvíce do nitra zástavby příhraničního města Vovčansk a usadit se tam. „Ukrajinské ozbrojené síly přinutily Rusy výrazně snížit intenzitu svých akcí,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Boje podle něj pokračují na severu města. Také ukrajinský generální štáb uvádí, že situace je pod kontrolou.
Při útoku na vojenské letiště Belbek na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym byly v noci na středu zničeny dvě ruské stíhačky MiG-31. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na portál Astra. Na základnu podle něj zaútočila ukrajinská armáda střelami dlouhého doletu ATACMS. Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že protivzdušná obrana tehdy zničila deset střel stejného typu.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.