Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Drony v noci na dnešek zasáhly rafinerii v Kalužské oblasti jihozápadně od Moskvy, informuje telegramový kanál Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním strukturám. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila pět ukrajinských bezpilotních letounů, a to nad Moskevskou, Brjanskou a Belgorodskou oblastí.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes ráno přicestovala do Kyjeva na rozlučkovou návštěvu Ukrajiny. ČTK o tom informoval její mluvčí Martin Strižinec, detaily ukrajinského programu slovenské hlavy státu bezprostředně neuvedl.
Jde již o třetí návštěvu Čaputové na Ukrajině od předloňské invaze Ruska do sousední země. Mandát současné prezidentce skončí v polovině června.
„Přicházím s pocitem rozlučky z pozice prezidentky a zároveň jsem ráda, že mohu přinést dobré zprávy ze Slovenska, které se týkají pomoci Ukrajině,“ řekla Čaputová podle listu Denník N při noční cestě vlakem z Polska s připomínkou slovenské občanské sbírky na nákup munice pro Ukrajinu. Její organizátoři v tomto týdnu oznámili, že získané první čtyři miliony eur (100 milionů korun) použijí na obstarání dělostřeleckých nábojů, kterých má ukrajinská armáda nedostatek.
Podle velitele letectva Mykoly Oleščuka Rusko drony do oblastí na jihu Ukrajiny vyslalo z okupovaného Krymu a z Belgorodské oblasti vystřelilo dvě rakety S300, respektive S400 ve směru na Charkov. Šéf tohoto regionu Oleh Syněhubov na svém účtu na telegramu napsal, že „okupanti na Charkov udeřili ve 03:20 (02:20) SELČ“. Ve třech obytných domech začalo hořet. Podle předběžných informací bylo poničeno 12 dalších staveb. Šlo výhradně o civilní infrastrukturu v obytné čtvrti, podotkl Syněhubov. U 11letého dítěte a 72leté ženy se po útoku projevila akutní stresová reakce. Rusové útočili také na Derhači ležící severozápadně od Charkova, o případných škodách zatím nejsou informace.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.