Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Vedle ministra infrastruktury Verchovná rada (ukrajinský jednokomorový parlament) odvolala i ministra zemědělství Mykolu Solského. Podle ukrajinského Národního protikorupčního úřadu je Solskyj podezřelý z nezákonného přivlastnění ukrajinské státní půdy, píše na Telegramu poslanec Jaroslav Železnjak. 273 zákonodárců bylo pro.
Naopak odvolání ministra pro infrastrukturu a místní rozvoj, vicepremiéra pro obnovu Oleksandra Kubrakova je podle agentury Ukrinform z důvodu restrukturalizace vlády a vzniku nového ministerstva.
Vítězství nad Hitlerem si připomínali i v dočasně okupovaných částech Ukrajiny. Spíše komorně. „Vojáci dělostřelecké jednotky Centrálního vojenského okruhu se zúčastnili slavnostního shromáždění věnovaného 79. výročí vítězství sovětského lidu nad nacistickým Německem ve Velké vlastenecké válce,“ píše web Ministerstva obrany Ruské federace.
„Slavnostní akce se konala na Divadelním náměstí ve městě Doněck u pomníku tanku gardového plukovníka Františka Andrejeviče Grinkeviče. Zúčastnili se jí vojáci z dělostřelecké jednotky skupiny Střed, zástupci správy Doněcké lidové republiky a obyvatelé města. Během akce všichni přítomní uctili minutou ticha památku hrdinů, kteří padli během druhé světové války, a položili k pomníku pamětní věnce a květiny. Kromě toho v tento památný den obdrželi vojáci Ústředního vojenského okruhu státní vyznamenání za statečnost a obětavost projevenou během speciální vojenské operace,“ dodalo ministerstvo.
České úřady loni nepovolily výrobci veterinárních vakcín vyvézt do Ruska virus prasečího moru, protože to není v souladu se zahraničněpolitickými zájmy státu. Výrobce podal žalobu, kvůli které se nyní Městský soud v Praze obrátil na Ústavní soud (ÚS). Navrhuje zrušit část zákona upravujícího obchod se zbožím dvojího užití, tedy materiálem, který lze využít pro civilní i vojenské účely. Zákon říká, že rozhodnutí o neudělení vývozního povolení nemohou přezkoumávat soudy. Podle městského soudu je to v rozporu s ústavním pořádkem.
Výrobce chtěl do Ruska dále vyvážet vakcínu proti erysipelu a klasickému moru prasat. Rusko ale jako novou podmínku stanovilo povinnost uložit vzorek viru ve Všeruské státní sbírce kmenů mikroorganismů používaných ve veterinární medicíně a chovu zvířat. Výrobce proto požádal o povolení k vývozu viru na lyofilizačním médiu v 15 ampulích do Ruska.
Ministerstvo průmyslu a obchodu povolení neudělilo. Vycházelo z negativních stanovisek ministerstva zahraničí a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Důvodem byly zájmy Česka, jehož vztahy s Ruskem se zhoršily v roce 2022, kdy ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Existovala zejména obava, že Rusko může takto získané vzorky virových kmenů zneužít při výrobě biologických zbraní.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.