Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Nesmíme nechat nevyzkoušený žádný pokus o diplomatické jednání,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto, ačkoliv zatím Moskva neprojevila vůli zasednout k diplomatickému stolu. Přitom patří mezi italské vládní politiky, kteří podporují dodávky zbraní Ukrajině.
Podobně jako premiérka Giorgia Meloniová však odmítá úvahy o možném vyslání vojáků, o kterém v uplynulých týdnech mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Hrozí nám, že bychom se vydali na cestu, z níž není návratu,“ uvedl Crosetto v rozhovoru pro Il Messaggero. Podobná situace by podle něj nastala, kdyby se Rusko rozhodlo zaútočit na některý ze států Severoatlantické aliance.
Crosetto také varoval před nepříznivým vývojem války pro Ukrajinu. „Kdyby dobyli ukrajinské hlavní město, tak by se otevřel dramatický konflikt,“ řekl. Podle něj by totiž okolní země nemohly přijmout „ruské tanky u hranic“.
I Slovensko loni zaznamenalo více kybernetických útoků na vládní instituce. Kromě toho proruské skupiny pokračovaly v organizování útoků označovaných jako DDoS, jejichž cílem je narušit nebo znemožnit přístup k webovým stránkám, hlavně na úřady, banky a sektor dopravy. Vyplývá to ze zprávy o bezpečnosti Slovenska, kterou zveřejnil úřad slovenské vlády.
„NBÚ pozoroval nárůst aktivity vícero APT skupin, o kterých se předpokládá napojení na vlády cizích mocností, jakož i pokračující útoky skupin hacktivistů v souvislosti s válkou na Ukrajině. V oblasti APT bylo zaznamenáno více útoků na vládní instituce,“ uvedl úřad vlády v hodnocení bezpečnosti Slovenska za rok 2023.
Prohlédněte si luxusní vilu špionů z Vrbětic. Šapošnikovovi prodávali hnízdo agentů GRU
V Česku pomohli s výbuchy vrbětických muničáků, schovávali se ale v Řecku. Manželé Šapošnikovovi podle investigativního magazínu The Insider provozovali na Chalkidiki vilu, kterou nabízeli turistům – ale také sloužila jako špionážní základna. Jak to tam vypadá, se můžeme podívat díky inzerátu v realitní kanceláři, loni totiž dali vilu k prodeji.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.