Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Tento víkend pravoslavní křesťané slaví Velikonoce. V Kyjevě budou posílena bezpečnostní opatření, píše The Kyiv Independent. Místní úřady vyzývají obyvatele, aby kvůli obavám o bezpečnost sledovali bohoslužbu raději online než v kostele, uvádí se v prohlášení městské vojenské správy.
Serhij Popko, náčelník Kyjevské městské vojenské správy (KMVA), zdůraznil možnost zvýšeného počtu raketových provokací ze strany ruské armády při takových příležitostech. „Nezapomínejte, že země je ve válce,“ uvedl prostřednictvím Telegramu. „Dokonce i v takové světlé dny oslav můžeme od agresora očekávat zlé skutky - hrozba raketových útoků nebyla zrušena.“
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: „Patrioty.“ Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.
Spojené státy nějaké systémy Patriot Ukrajině dodaly a před několika dny po naléhavých prosbách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámily, že pošlou další.
„Rakety udeří rychle. Opravy trvají dlouho,“ poznamenal Oleh. V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, po nedávném raketovém útoku v jedné části zůstal nepořádek tvořený rozbitým sklem, roztlučenými cihlami a zkroucenými kusy kovu. Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků patřících DTEK, které byly při útoku zasaženy. Místo, kde se elektrárna nachází, technické podrobnosti škod a plná jména zaměstnanců nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Během návštěvy elektrárny pracovníci státní služby pro mimořádné události v helmách a s jistícími úvazky šplhali po zkroucené střeše obří budovy, hodnotili rozsah škod a občas odhazovali kusy trosek.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.