Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Ruský deník Kommersant publikoval detaily útoku na Kerčský (Krymský) most 8. října 2022. Spiklenci výbušninu schovali do nákladu fólií, který převážel nevědomky ruský šofér. “Ukázalo se, že k odpálení důležité ruské dopravní tepny bylo použito improvizované výbušné zařízení o síle odpovídající 10 tunám TNT. Jeho základem nebyla průmyslová výbušnina, ale tuhé raketové palivo ukryté v rolích polyethylenové fólie, které explodovalo od výbuchu plastitu na určitém místě trasy," píše deník. Rozbuška, rovněž ukrytá pod fólií, byla spuštěna signálem GPS v okamžiku průjezdu předem určeným bodem na trase.
Detektivové s pomocí tajné služby FSB a vojenských operativců dospěli k závěru, že organizátorem trestného činu byl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Teroristickou skupinu, která měla za úkol zničit Krymský most, podle vyšetřování řídil od března 2022, kdy byl ještě náměstkem šéfa.
Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách se od začátku tohoto školního roku zvýšil o tři procenta na celkových 49.539. Nejvyšší nárůst lze podle ministerstva školství pozorovat v mateřských školách, a to zvýšení o 23 procent. Ve středních školách pak jde o nárůst 9,8 procenta, uvedlo ministerstvo.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků se podle resortu vzdělává ve veřejných školách, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Tvoří více než 96 procent všech. Nejvíce těchto dětí se vzdělává ve školách v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně jich chodí do škol v Olomouckém a Zlínském kraji.
V mateřských školách bylo na začátku tohoto školního roku podle ministerstva školství 5697 dětí ukrajinských uprchlíků. Podle průzkumu k 10. dubnu se jejich počet zvýšil na 7005. Ve středních školách se podle jarního sběru dat vzdělává 5346 uprchlických žáků z Ukrajiny, asi o 480 více než na začátku školního roku. V základních školách včetně přípravných tříd počet těchto dětí poklesl o 330, tedy zhruba o jedno procento, na 37.099 žáků. Počet těchto žáků se snížil i v konzervatořích, a to asi o šest procent na 89.
Ruské letectvo dnes opět bombardovalo druhé největší ukrajinské město Charkov. Po výbuchu klouzavé bomby přišla o život starší žena, dva senioři utrpěli zranění, ale bilance nemusí být konečná - další lidé mohou být pod troskami poničených domů, které nyní záchranáři prohledávají, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova a starostu Ihora Terechova.
Ruské bombardování poničilo několik objektů, v jednom podle gubernátora vypukl požár. Střepiny zasáhly také projíždějící tramvaj s cestující, ale nikdo nebyl zraněn.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.