Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.
„Nikdo netvrdí, že pakt zastaví migrační toky. Je to základna pro to, abychom situaci v budoucnu mohli zvládat,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před mimořádnou schůzí Sněmovny k evropské dohodě o zvládání přistěhovalectví. „Nynější stav migrace v Unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení.“
Zopakoval, že vyjednaná výjimka pro ČR se bude odvíjet od počtu Ukrajinců uprchlých před konfliktem jejich země s Ruskem. „Přeju si, aby výjimka netrvala věčně, přeju si konec války, aby se Ukrajinci mohli vrátit,“ uvedl s tím, že poté pro Česko začnou platit stejné podmínky jako pro ostatní evropské země, což považuje za zcela správné.
V Černihivu na severu Ukrajiny skončily záchranné práce po středečním ruském raketovém útoku, sdělil dnes ráno šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Bilance mrtvých se podle něj zvýšila na 18, zraněných je 78 lidí. Ve středu ukrajinské úřady hovořily o 17 mrtvých a nejméně 60 zraněných.
Útok, který podle Čause Rusové provedli pomocí tří balistických raket Iskander, podle dřívějších zpráv zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu. Bývalý ukrajinský poslanec Ihor Mosijčuk tvrdí, že v Černihivu byl zasažen také hotel, kde byli ubytovaní vojáci.
Záchranáři pátrali po lidech uvězněných pod troskami jedné zcela zničené budovy. Vyprostit se jim podle dnešního oznámení podařilo tři přeživší.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.