Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.
Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.
Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.
Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.
Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.
„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.