Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Diktátor Běloruska vnesl do už tak zmatené kremelské verze útěku teroristů další zmatek,“ tweetuje kanál Nexta TV.
„Jakmile se objevily informace od bezpečnostních služeb, že se auto s teroristy pohybuje směrem na Brjansk, bylo dohodnuto, že Bělorusko zablokuje svou část směru pravděpodobného pohybu zločinců a ruská strana svou. Viděli to. Proto se odvrátili a odjeli na úsek ukrajinsko-ruské hranice,“ řekl Alexandr Lukašenko.
„Tím zpochybnil nepravděpodobnou verzi Kremlu, že se teroristé pohybovali k předem otevřenému 'oknu' na hranici s Ukrajinou,“ dodává Nexta.
Na Vysočině se dnes vrátilo přes 100 milionů korun z úspor zadržovaných od předloňska ve Sberbank CZ městům Jihlava a Chotěboř. Krajské město dostalo na účet 152,6 milionu korun. Chotěbořské radnici přišlo 106,6 milionu korun. Použije je například na vytvoření nového městského muzea v budově bývalé pošty na náměstí, což je jedna z velkých akcí, kterou musela kvůli zadržování peněz ve zkrachovalé bance odložit.
Věřitelé teď dostávají 95 procent z pohledávky, kterou uplatnili v insolvenčním řízení. Celková pohledávka padesátitisícové Jihlavy byla 160,7 milionu korun. „Z toho samotný vklad ve smyslu naší jistiny ve Sberbank byl 151 milionů korun. Takže v tuto chvíli jsme dostali zpět celou uloženou částku i s malým úrokem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Město podle něj v další fázi čeká také doplatek úroků, tedy ještě zhruba osm milionů.
O vyplacení peněz požádali zástupci Jihlavy v Komerční bance v pondělí. Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) město vrácené úspory pravděpodobně použije na strategické investice, jako je stavba centrálního dopravního terminálu, vodojemu Bukovno, nebo na stavby či opravy komunikací.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkce tajemníka bezpečnostní rady Oleksije Danilova a na jeho místo jmenoval dosavadního šéfa rozvědky Oleksandra Lytvynenka. Nebyl uveden žádný důvod změny.
Jednašedesátiletý Danilov zastával svou funkci od roku 2019, nastoupil do ní několik měsíců poté, co se prezidentem stal Zelenskyj. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) má koordinační roli v otázkách národní bezpečnosti a obrany a je poradním orgánem hlavy státu, poznamenal Reuters.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.