Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
„Dnes v Labytnangi proběhl soud ohledně nároku Alexejovy matky proti kolonii za nesprávné poskytování lékařské péče. Soud případ zamítl,“ informovala na sociální síti X vdova po ruském opozičníkovi Alexejovi Navalném Julie. „Důvod je jediný – u soudu museli poskytnout dokumenty a videa o tom, co se 16. února stalo.“
Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz před dnešním zahájením unijního summitu v Bruselu. Některé státy mají k vojenskému využití výnosů výhrady, Scholz je ale ohledně možného dosažení shody optimistický.
Evropská komise ve středu navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země. Návrh musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí, šéfové států a vlád mu ale nyní mohou politicky dát zelenou.
Rusko podle ruské služby stanice BBC hlásí dobytí vesnice Toneňke v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak v pravidelném ranním hlášení informoval o odražení ruských útoků mimo jiné právě u této obce. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února.
„V avdijivském směru byla koordinovanými akcemi jednotek skupiny vojsk 'Střed' osvobozena vesnice Toněňkoje Doněcké lidové republiky,“ uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany a použilo přitom ruský název ukrajinské obce. Termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) je mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny, který se Moskva v roce 2022 rozhodla anektovat.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.