„Nečinnost nás vyjde draho.“ Extrémní vedra můžou do roku 2050 zabíjet až pětkrát více lidí
Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet, napsaly deník Le Figaro a agentura DPA.
„Nečinnost nás vyjde draho. Nemůžeme si dovolit nic nedělat. Cenou za to jsou lidské životy,“ uvedla vedoucí studie Marina Romanellová z britské University College London (UCL).
Na studii se podílí 114 vědců z celého světa. Jejich práce vychází v lékařském časopise The Lancet každý rok a mapuje vývoj zdraví lidstva ve vztahu ke klimatickým změnám.
Lidé na celém světě jsou nyní vystaveni dvakrát častěji dnům extrémního horka než v letech 1986 až 2005, loni bylo takových dnů 86. To ohrožuje zejména životy malých dětí a starších lidí. Počet úmrtí v důsledku horka u lidí starších 65 let se v posledních deseti letech ve srovnání s lety 1991 až 2000 zvýšil o 85 procent. Toto číslo je o to znepokojivější, že letošní rok bude podle odhadů vědců nejteplejším v dějinách.
Extrémní horko má přímý vliv na zdraví lidi, ale ovlivňuje i mnoho dalších faktorů, které se pak podepisují na kondici lidí. Kvůli stoupajícím teplotám mají lidé méně času chodit cvičit ven nebo i pracovat venku. Zvyšuje se také nebezpečí lesních požárů a šíření tropických infekčních chorob, uvádí s odkazem na studii DPA. Nebývalé sucho způsobuje i nedostatek potravin a hrozbu hladomoru, dodává Le Figaro.
Část zprávy je věnována souvislosti mezi výživou, změnou klimatu a zdravím. Vědci zjistili, že chov dobytka je zodpovědný za 57 procent všech emisí skleníkových plynů ze zemědělství na celém světě. Dobytek vypouští velké množství metanu a navíc pěstování pícnin zabere velkou část zemědělské půdy. Kromě toho bylo v roce 2020 celosvětově spojeno 1,9 milionu úmrtí s nadměrnou konzumací červeného masa, zpracovaného masa a mléčných výrobků. Vědci proto ve své zprávě obhajují rostlinnou stravu a střídmější konzumaci masa.
Vědci na závěr své zprávy přidávají i dobré zprávy. Celosvětová úmrtí způsobená znečištěním ovzduší se od roku 2005 snížila o 15,7 procenta. Kromě toho bylo v roce 2022 investováno kolem 1,5 bilionu eur (36,8 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie, o 61 procent více než do fosilních zdrojů.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.