18°C
Proč Čína odmítá odsoudit zvěrstva Hamásu? Svou roli v tom hraje i ropa, míní experti
V probíhající válce mezi Hamásem a Izraelem se Čína staví do role zprostředkovatele míru. Stále ale neodsoudila militantní islamistickou skupinu za vyvolání konfliktu. Ke krokům Izraele se naopak postavila kriticky. Proč váhá s jasným stanoviskem a proč si nemůže dovolit další velký spor?
Většina příspěvků na silně cenzurovaných čínských sociálních sítích je propalestinská. Výjimkou nejsou ani antisemitské názory, které po zemi kolují již léta. Proto i příspěvky, které lidé píšou na podporu Izraele a jeho práva na obranu, byly rychle odstraněny.
Historii palestinsko-čínských vztahů lze sledovat již od 50. let minulého století, kdy se Čína netajila podporou Palestiny. Důvodů, proč země váhá s odsouzením Hamásu, ale může být více.
Podle vědce z Institutu pro studium národní bezpečnosti na Univerzitě v Tel Avivu Tuvia Geringa chce být Čína na světové scéně považována za vůdce. Řekl to v souvislosti s čínskými výzvami k jednotě mezi islámskými státy a s kroky, které činí za účelem posílení svého vlivu v rozvojových zemích. Jedním z těchto kroků bylo zprostředkování dohody o obnovení vztahů mezi Saudskou Arábií a Íránem, kterou země podepsaly začátkem tohoto roku.
Dalším faktorem, který ovlivňuje zdrženlivý postoj Číny vůči Hamásu, jsou zhoršující se vztahy se Spojenými státy. Čína se domnívá, že se musí „z principu postavit proti všemu, co podporují USA“, což znamená i postavit se proti blízkému spojenci Washingtonu, Izraeli. Čína přitom doposud udržovala s Izraelem přátelské vztahy. Blízkovýchodní země byla dokonce druhým největším dodavatelem vojenské techniky do Číny. Informuje o tom server Newsweek.
Kromě toho je Čína nucena udržovat dobré vztahy s těmi, kteří veřejně podporují její zprávy z oblastí, jako je Sin-ťiang, jejíž majoritou jsou právě muslimové. Washington dříve označil dění v oblasti a tvrdé zacházení s jejími obyvateli za genocidu.
Čínský velvyslanec při OSN ve čtvrtek zkritizoval Spojené státy za to, že vetovaly návrh Brazílie požadující pozastavení bojů tak, aby mohla být do oblasti Pásma Gazy zaslána potřebná pomoc.
Rusko: Starý dobrý přítel
Čína strávila více než rok vyhýbáním se vyjádření k válce na Ukrajině. Nakonec odmítla ruskou invazi odsoudit a naopak poskytla Kremlu diplomatickou a ekonomickou podporu, kterou po sankcích, jež na zemi uvalily západní země, Moskva tolik potřebovala.
V současné válce Izraele s Hamásem Čína požaduje klid zbraní, zároveň ale kritizuje činy Izraele a kritiku kroků Hamásu odmítá. Podle některých se přitom 7. říjen stal nejhorším dnem masakru Židů od dob holokaustu.
Čína podporuje řešení sporu v podobě dvou států, Palestiny a Izraele. Tento postoj je v souladu s desítky let trvající podporou, kterou Čína Palestině projevuje, ale také podtrhuje ostré rozdíly mezi Čínou a Spojenými státy. Ty neochvějně podporují právo Izraele na odvetu proti Hamásu. Zdůrazňuje také ekonomické zájmy Číny v Rusku i na Blízkém východě, které chce chránit za každou cenu. Druhá největší světová ekonomika je totiž enrgeticky závislá na Rusku i na Blízkém východě
„Čína jakýmikoliv prostředky zdůrazňuje solidaritu s hlavními světovými výrobci ropy a snaží se omezit cokoliv, co by narušilo dodávky ropy nebo potenciálně zvýšilo ceny energie,“ uvedl expert na Čínu z Cornell University Eswar Prasad.
Čína je největším světovým dovozcem ropy a 71 % své ropné spotřeby nakupuje v zahraničí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Čína posílila nákupy ruské ropy, která je z důvodu západních sankcí vůči Moskvě levnější. Rusko je v současné době největším dodavatelem ropy do Číny, hned před Saudskou Arábií.
Čínský prezident Si Ťin-pching tento týden v Pekingu přivítal svůj ruský protějšek, Vladimira Putina. Při setkání ho nazval „starým přítelem“.
Čína i Rusko se shodují v potřebě přetvořit světový řád, za jehož současného vůdce považují Spojené státy. Obě země zároveň odsoudily činy Izraele, které podle čínského ministra zahraničí Wang Yia „překročily rámec sebeobrany“, píše CNN.
„Obě země pěstují úzké vztahy s Íránem a považují zapojení USA do regionálních záležitostí za jeden z důvodů nestability na Blízkém východě,“ řekl Jean-Loup Samaan, vedoucí výzkumný pracovník z Blízkovýchodního Institutu na National University of Singapore.
Hamás a Írán jsou dlouholetými spojenci, ale Teherán, který podpořil operaci islamistické skupiny ze 7. října, v jejímž důsledku v Izraeli zemřelo asi 1400 lidí, účast na organizaci akce odmítl.
Význam ropy
Region hraje klíčovou ekonomickou roli v růstu Číny. Blízký východ se podílí více než polovinou na dovozu ropy do země a o něco více než jednou třetinou celkové spotřeby ropy v zemi. „Na každé tři barely ropy, které Čína spotřebuje, připadá více než jeden z Blízkého východu,“ uvedl v březnu Čínský národní producent ropy a plynu.
Saúdská Arábie byla se 17% ropného dovozu dlouhodobě největším dodavatelem ropy do Číny. Letos ji však předběhlo Rusko.
Důležitý je i obchod s plynem. Katar je druhým největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu do Číny a tvoří čtvrtinu celkového dovozu do země. Čínské celní statistiky ukázaly, že v loňském roce dovoz zkapalněného zemního plynu ze země na Středním východě vzrostl o 75 % oproti předchozímu roku.
Čína navázala užší ekonomické vztahy i s Íránem, na který Spojené státy od roku 2018 uvalily sankce za jaderné ambice a vojenskou agresi. Čínské nákupy sankcionované íránské ropy dosáhly v první polovině září 1,2 milionu barelů denně.
Podle analytiků by zapojení dalších zemí do konfliktu mezi Izraelem a Hamásem mohlo Čínu těžce poškodit. „Čína i USA vnímají zachování regionální stability jako strategický cíl,“ řekl Ahmed Aboudouh, spolupracovník programu pro Blízký východ v Chatham House. „Regionální konflikt znamená dlouhou nestabilitu a dlouhá nestabilita znamená pozastavení obchodních zájmů pro Čínu na Blízkém východě. Čína samozřejmě nechce, aby její ekonomické zájmy krvácely,“ dodal.
Proč Čína neodsoudila zvěrstva Hamásu? Zrovna tak, si můžeme položit otázku, proč neuznala hromada států Kosovo! Je to jen otázka, kdo je jak zavázanej strýčkovi Samovi.