Hořká pilulka pro vítěze v Polsku, opozice má většinu! Tusk premiérem? A co vztahy s Českem?

Právo a spravedlnost zvítězilo se ziskem 35,38 procenta ve volbách do Sejmu potřetí v řadě. Druhá Občanská koalice získala 30,7 procenta. Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,61 procenta hlasů. Do parlamentu vstoupí ještě krajně pravicová Konfederace, která má 7,16 procenta hlasů.

Hlasovat přišlo přes 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu. Volební vítězství zřejmě nebude stačit na to, aby PiS dokázalo sestavit vládu, a prodloužilo tak svou dominanci v polské politice z posledních osmi let. Na nadpoloviční většinu dosáhla opoziční Občanská koalice společně se stranami Třetí cesta a Nová levice.

Server Onet.pl po zveřejnění kompletních výsledků uvedl, že PiS bude mít ve 460členném Sejmu 194 poslanců. Občanská koalice pak 157, Třetí cesta 65 a Nová levice 26. Tyto tři opoziční strany, které vyjadřují vůli vytvořit novou vládní koalici, tak dohromady získaly 248 mandátů. Konfederaci, o níž se spekulovalo jako o možném povolebním spojenci PiS, bude v dolní komoře zastupovat 18 poslanců.

Tusk opět premiérem?

Výsledky voleb jsou podle komentátorů velkým vítězstvím šéfa Občanské koalice Donalda Tuska, kterého se PiS pod vedením svého lídra Jaroslawa Kaczyńského pokoušela vykreslovat jako loutku v rukou Ruska a Německa. Podle agentury Reuters je pravděpodobné, že se vrátí do premiérské funkce, kterou již zastával v letech 2007 až 2014. V letech 2014 až 2019 pak působil jako předseda Evropské rady.

Strany současné opozice výrazně posílily také v Senátu, kam se volí podle většinového systému. Ve 100členné komoře nyní mají 51 křesel, po nedělních volbách získaly podle deníku Gazeta Wyborcza 65 mandátů. Opozice ve volbách do Senátu spojila síly a v každém volebním obvodu postavila jen jednoho kandidáta. Vládnoucí PiS bude mít v horní komoře parlamentu 34 křesel, jedno místo získal bezpartijní kandidát.

Na tahu Duda

Pozornost se nyní upírá k prezidentu Andrzeji Dudovi, který musí svolat nový Sejm do 30 dnů od voleb a pověřit některého z politiků sestavením vlády. V Polsku je zvyklostí, nikoliv však pravidlem, že pověření získá zástupce nejsilnějšího politického uskupení.

Blízký spojenec vládních konzervativců Duda ve svém dosud jediném povolebním vyjádření v pondělí neuvedl, jak bude postupovat. Podle agentury DPA se však předpokládá, že udělí mandát nejprve někomu z PiS. To by mohlo proces sestavování vlády o několik týdnů pozdržet.

Expert: Co čeká Polsko, pokud vládu složí Tusk?

Kdyby Donald Tusk složil koalici, jak by to změnilo vztah Polska k Evropské unii?

Řekl bych, že docela zásadně by to změnilo vztah Evropské unie, protože Polsko samozřejmě je v tuhle chvíli v konfliktu s evropskými institucemi a má velmi špatné vztahy třeba s Německem. Tyhle ty dva vzory zahraniční politiky by dokázala vláda pod vedením Tuska uklidnit.

A samozřejmě Tusk a bruselské prostředí - Polsko by se stalo najednou hráčem, který bude promlouvat do fungování Evropské unie, i v té velké debatě ohledně reformy a rozšíření v příštích letech. Nejprve bude muset Tuskova vláda odblokovat ty prostředky z fondu obnovy, které jsou nyní kvůli stavu právního státu v Polsku zastavené. Na to ale potřebuje změnit zákony, to znamená, že potřebuje nějakou souhru s prezidentem Kaczynskim, jenže ten zase disponuje penzijním vetem.

Co Visegrádská čtyřka a česko-polské vztahy?

Co se týče vztahu se střední Evropou, to bude muset nejprve počkat. Tusk bude muset nejdříve objet hlavní města západní Evropy a uklidnit vztahy s těmi velkými státy. Na nás přijde řada až posléze.

Česko-polské vztahy jsou v dobrém stavu a kondici, nejsou totiž opřené pouze o ty kontakty na nejvyšší politické úrovni – třeba mezi PiS a ODS nebo jenom mezi premiéry, byť ty vztahy fungují dobře a buďme za to rádi. Ale naše vztahy se opírají i o dobré obchodní vztahy a o osobní rovinu. Poláci mají rádi Čechy a Češi začali konečně objevovat, že v Polsku není jenom utrakatolická, ošklivá, šedá chudá země, ale že skutečně má co nabídnout. Začali jezdit na Balt a podobně, takže tohle se mění a zlepšuje. Obchodní vztahy jsou intenzivní a vztahy bezpečnostní politiky a východní politiky, to je prostě velmi důležité. Se začátkem války na Ukrajině se tyto relace hluboce prohloubily a zkvalitnily. Otázka je, jak se bude chtít Tusk věnovat zbytku Visegrádu.

Volby v Polsku: Vládní PiS vyhrála, vládu ale zřejmě nesestaví. Expremiér Tusk bouřlivě slaví

Mohlo by Polsko a Česko utvořit jakýsi proevropský blok v rámci V4?

V4 dle mne na té nejvyšší úrovni vlastně ztrácí veškerý politický smysl. Na těch nižších úrovních smysl dávat asi bude i nadále. Nemyslím si, že by to Polsko nebo kdokoliv jiný teďka chtěl rozebírat, ale bylo by dobré, kdyby se Česko a Polsko spolu pokusily nějakým způsobem zabývat Ficovým Slovenskem, aby ho nepustily jenom do náruče Orbánovi. Jsou to přirození partneři, ale nejsem si jist, že se do toho Polsku pod vedením Tuska a pocitem jako znovu nabitého velikášství bude chtít.

Takže spíše priorita by asi ze začátku byl Západ a pomoc Ukrajině?

Určitě, ano.

A ještě z té druhé stránky - domácí politika. Myslíte, že by se zlepšila třeba právní situace? Mediální? Byly i rozpory vlády s obyvatelstvem, třeba v otázce potratů. Chovala by se Tuskova vláda víc liberálně?

Oni to budou chtít. V oblasti liberalizace toho potratového zákona, zavedení registrovaného partnerství, reformy soudnictví a jeho uzdravení či situace státní televize, tam se nějaký takový pokus dá čekat. Ale nebude to jen tak jednoduché, potřebují na ty změny nové zákony. Důležitá bude domluva s prezidentem.

Kdyby koalice vznikla, dokázala by se domluvit? Zahrnuje přece jenom poměrně široké politické spektrum stran zprava až doleva. Fungovalo by to?

Spíše ano. Minimálně v těch prvních několika měsících, kdy je velká chuť po změně, třeba v oblastech, kde nepotřebují změnit zákon. Budou prostě čistit veřejné instituce a státní podniky, zavádět jiný pořádek a vyhazovat představitele současného režimu. Na tom se shodnou, to jim bude fungovat. Jak se ale začnou řešit ty jednotlivé zákony, tak už to může začít skřípat. Jsou tam progresivní levičáci, kteří budou chtít liberalizovat potratovou legislativu na úroveň České republiky.

Pak tam jsou naopak velmi konzervativní lidé, ať už z Občanské koalice nebo z polských lidovců, pro které je třeba akceptovatelný návrat k tomu tzv. potratovém kompromisu z devadesátých let, který fungoval do té doby, než to Ústavní soud zpřísnil. Tohleto jsou ty věci, o které se bude hrát a nebude jednoduché tam najít úplně jednoznačnou shodu. Podle těch předběžných výsledků by koalice mohla disponovat docela vysokým počtem poslanců a poslankyň, to znamená, že pokud se tam objeví jako pět nebo deset rebelů, tak to ta koalice přežije.

Ale třeba v té reformě soudnictví, tam si myslím, že to problém nebude, to spíš jako ty věci, kde se bude fakt jako bojovat o to, jestli se půjde na nějakou maximální variantu, nebo bude se hledat nějaký nový kompromis – třeba to registrovaného partnerství, které asi teda jako projde. Ale manželství jednopohlavních párů nebo adopce, to si myslím, že ne.