Přední ruský jaderný fyzik (†92) spáchal sebevraždu: Podílel se na zrodu sovětské vodíkové bomby

„Grigorij Klinišov byl nalezen mrtvý v bytě na Kosmodamianském nábřeží. Smrt jaderného fyzika byla důsledkem sebevraždy. Zanechal dopis na rozloučenou, který se nacházel poblíž těla. Muž se v něm loučil se svou rodinou,“ cituje svůj zdroj agentura TASS.

Podle server Gazeta.ru žil fyzik se svou dcerou (67); počkal si, až na pár hodin opustí byt. Když se domů vrátila, nalezla ho mrtvého. To bylo 17. června, zpráva byly zveřejněna až později. Byl prý nešťastný ze ztráty manželky a trápilo ho zdraví. Okolnosti jeho smrti každopádně prověřují detektivové Vyšetřovacího výboru Ruské federace.

Grigorij Jmeljanovič Klinišov se narodil v roce 1930. Kandidát fyzikálních a matematických věd roku 1962 obdržel Leninovu cenu. Podílel se na vytvoření první sovětské dvoustupňové termonukleární bomby - přelomové RDS-37; vyvinul také několik typů termonukleárních náloží pro bomby budoucích generací. Ve výzkumu byl aktivní ještě dlouho v důchodovém věku.

Závody v jaderném zbrojení

I díky výkonné špionáži Sovětský svaz, na Západě nezřídka podceňovaný pro technologickou zaostalost, poprvé úspěšně otestoval atomovou bombu už roku 1949. V čase intenzivní studené války proto USA začaly usilovat o zbraň řádově silnější: Termojadernou bombu (též vodíkovou či fúzní). V malém měřítku takovou explozi otestovaly roku 1951, po roce a půl už na atolu Enewetak provedly test zvaný Ivy Mike. Výbuch měl sílu 10,4 megatun TNT – 450krát silnější než bomba, kterou Američané zdevastovali Nagasaki. Termojadernou bombu, která by byla prakticky využitelná v bojových operacích, pak měli roku 1954.

Sověti jim ovšem doslova dýchali na paty, jak díky špionáži, tak díky vynikajícímu výzkumu Andreje Sacharova a jeho výzkumného ústavu. Bombu RDS-37 otestovali 22. listopadu 1955, v některých ohledech Američany i předčili. Například velmi přesně dopředu vypočítali její sílu – v plném potenciálu 3 megatuny, při testu ji ovšem omezili na 1,6 MT.

Jaderné zbraně: Které země jich mají nejvíc a kdo podepsal smlouvu o jejich nešíření?

Čísla sice měli správná, v praxi je ale síla exploze překvapila. Rázová vlna působila škody daleko od polygonu Semipalatinsk v Kazachstánu. Ve vesnici desítky kilometrů vzdálené se rozsypal skleněný strop domu a zabil tříletou holčičku. Vojáky v pozorovacím zákopu 36 km od výbuchu zase zasypala hlína, jeden se udusil. A střepy létaly i 200 kilometrů daleko.

Andrej Sacharov proslul nejen coby klíčová osobnost sovětského programu jaderných zbraní, ale posléze také jako disident a lidskoprávní aktivista. Už v 50. letech měl obavy, jaké důsledky může mít jeho práce a studenoválečné závody ve zbrojení. Roku 1967 takto důvěrně apeloval na nejvyšší sovětské vedení, později své myšlenky publikoval v samizdatu. Roku 1975 za to dostal Nobelovu cenu míru. Evropský parlament po něm pojmenoval ocenění pro bojovníky za lidská práva a svobody.

Zda se k politice - či například k aktuální ruské invazi na Ukrajinu - vyjadřoval i Grigorij Klinišov, se nyní média nezmiňují.