Volby na Slovensku by vyhrál Fico. Záda by mu kryli převlečení kotlebovci, ukázal průzkum

Preference Směru-SD, který po porážce v posledních volbách z konce února 2020 odešel do opozice, dosáhly 18 procent. Směr-SD na rozdíl od předchozího kabinetu Eduarda Hegera i nynější úřednické vlády například odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Největší popularitu Směru-SD ze všech stran a hnutí potvrdily už dřívější sondáže jiných agentur.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v nejnovějším rozhovoru s bruselským webem Politico varovala, že nové politické uspořádání po blížících se volbách by mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině.

Na druhém místě v sondáži Focusu skončila s podporou 17,4 procenta strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), kterou po odchodu ze Směru-SD v roce 2020 založil někdejší premiér Peter Pellegrini. Hlas-SD ještě loni žebříčku popularity politických stran vévodil. Pellegrini se v minulosti opakovaně částečně vymezil vůči Směru-SD, když například řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Ficem.

Čaputová varuje: Pokračování naší podpory Ukrajině je v ohrožení. Kvůli ruským dezinformacím

Třetí místo v žebříčku preferencí se ziskem 12,5 procenta udrželo hnutí Progresivní Slovensko (PS), z jehož řad vzešla nynější slovenská prezidentka. PS v posledních parlamentních zůstalo těsně před branami parlamentu. O hlasy voličů se tehdy ucházelo se stranou Spolu; pro dvoučlennou koalici platil ale sedmiprocentní volební práh, k jehož zdolání PS/Spolu chybělo necelých 1000 hlasů.

Téměř dvouciferné preference dosáhlo hnutí Republika, které stejně jako Směr-SD vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a kritizuje protiruské sankce. Do Republiky dříve přestoupili někteří bývalí představitelé a poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.

Do sněmovny by se podle průzkumu dostalo i hnutí Jsme rodina nynějšího šéfa sněmovny Borise Kollára s preferencemi 6,6 procenta.

Řada stran na hranici

Kolem pětiprocentní hranice popularity se pohybuje pět stran a hnutí. Mezi nimi i nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče, která v roce 2020 volby přesvědčivě vyhrála se ziskem 25 procent hlasů. Blízko ke vstupu do sněmovny má s preferencemi 4,7 procenta neparlamentní Slovenská národní strana, která v letech 2016 a 2020 byla součástí vládní koalice se Směrem-SD a jejíž předseda Andrej Danko se netají svými proruskými názory. Naopak se nadále nedaří straně Demokraté, do které letos v březnu přestoupil z OLaNO také tehdejší premiér Heger, jehož kabinet pak v květnu vystřídala úřednická vláda. Preference Demokratů dosáhly 3,2 procenta.

Agentura Focus uskutečnila průzkum na konci května a oslovila 1012 respondentů starších 18 let, již odpovídají složení dospělé populace na Slovensku. Parlamentní volby v zemi budou 30. září.