Čaputová varuje: Pokračování naší podpory Ukrajině je v ohrožení. Kvůli ruským dezinformacím

Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.

„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Čaputová vítala hosty velké konference. Lipavský: Problém není jen Putin! Rusko neví, kde končí

Přestože Slovensko se zvnějšku zdá jako prozápadní, pod povrchem už nacházejí úrodnou půdu proruské názory, podotkl web Politico. Podle něj o tom svědčí právě i další výsledky již zmíněného průzkumu provedeného organizací Globsec. V něm asi 50 procent dotázaných Slováků uvedlo, že USA jsou pro jejich zemi bezpečnostní hrozbou, a 66 procent souhlasilo s výrokem, že „USA vtahují Slovensko do války s Ruskem, protože je to pro ně výhodné“.

Zajímavě vychází také průzkumy ohledně postoje Slováků k NATO. V průzkumu Globsecu 58 procent respondentů sdělilo, že by v případném referendu hlasovalo pro setrvání v této alianci. Podle vlastního průzkumu Severoatlantické aliance by ale pro setrvání hlasovalo jen 51 procent Slováků. V ostatních členských státech je to přitom v průměru zhruba 70 procent lidí.

MiGy, munice i odminovací systém Božena

Slovensko je zatím významným spojencem Kyjeva. Ukrajině poskytlo stíhačky MiG-29. Kromě toho země předala Ukrajině například raketový systém protivzdušné obrany S-300, odminovávací systémy Božena, vrtulníky, munici, palivo i ruční zbraně. Přijala také přes 110 000 ukrajinských uprchlíků.

Šéf současného úřednického kabinetu Ľudovít Ódor se po jmenování v půlce května ujistil, že jeho kabinet hodlá v pomoci Ukrajině pokračovat. V průzkumech před blížícími se podzimními volbami nyní ale vede populistický Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Ten už dříve volal po ukončení vojenské pomoci Ukrajině.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:06

25. 4. 2024

Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

21:34

25. 4. 2024

Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.

20:58

25. 4. 2024

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.

Zobrazit celý online