Čaputová varuje: Pokračování naší podpory Ukrajině je v ohrožení. Kvůli ruským dezinformacím
Slovensku hrozí, že podlehne dezinformacím šířeným proruskou propagandou, varovala v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nové politické uspořádání po blížících se parlamentních volbách by podle ní také mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině, která se už déle než rok brání ruské agresi. Její slova nepřímo potvrzují výsledky průzkumu slovenské nevládní organizace Globsec, podle nichž se například pouze 40 procent Slováků domnívá, že primární odpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině nese Rusko.
Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.
„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“.
Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Přestože Slovensko se zvnějšku zdá jako prozápadní, pod povrchem už nacházejí úrodnou půdu proruské názory, podotkl web Politico. Podle něj o tom svědčí právě i další výsledky již zmíněného průzkumu provedeného organizací Globsec. V něm asi 50 procent dotázaných Slováků uvedlo, že USA jsou pro jejich zemi bezpečnostní hrozbou, a 66 procent souhlasilo s výrokem, že „USA vtahují Slovensko do války s Ruskem, protože je to pro ně výhodné“.
Zajímavě vychází také průzkumy ohledně postoje Slováků k NATO. V průzkumu Globsecu 58 procent respondentů sdělilo, že by v případném referendu hlasovalo pro setrvání v této alianci. Podle vlastního průzkumu Severoatlantické aliance by ale pro setrvání hlasovalo jen 51 procent Slováků. V ostatních členských státech je to přitom v průměru zhruba 70 procent lidí.
MiGy, munice i odminovací systém Božena
Slovensko je zatím významným spojencem Kyjeva. Ukrajině poskytlo stíhačky MiG-29. Kromě toho země předala Ukrajině například raketový systém protivzdušné obrany S-300, odminovávací systémy Božena, vrtulníky, munici, palivo i ruční zbraně. Přijala také přes 110 000 ukrajinských uprchlíků.
Šéf současného úřednického kabinetu Ľudovít Ódor se po jmenování v půlce května ujistil, že jeho kabinet hodlá v pomoci Ukrajině pokračovat. V průzkumech před blížícími se podzimními volbami nyní ale vede populistický Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Ten už dříve volal po ukončení vojenské pomoci Ukrajině.
Ukrajinské útoky v ruské Bělgorodské oblasti nechaly přes 20 000 lidí bez proudu.
Výjimka z amerických sankcí, která Maďarsku umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, potrvá jeden rok. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl činitel Bílého domu. O vyjmutí Budapešti ze sankčního režimu informoval o několik hodin dříve maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s Donaldem Trumpem, o časovém omezení se však nezmínil. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle agentury Reuters dnes řekl, že výjimka je časově neomezená.
Pro novináře informující o situaci na frontě je obtížnější vykonávat svou práci z důvodu neustálých proletů ruských dronů. Píše o tom KyivIndependent.
